Jazzky Krumlov - Ještě pořád tančím ...















Úvodem dobrá zpráva: v Krumlově už je tolik malých útulných penzionů, že museli všichni zlevnit, protože je z čeho si vybírat. Bydleli jsme v historickém centru v domečku s příznačným názvem Baroko, který byl široký na roztažení paží. Z pokoje do koupelny jsme procházeli zdí, resp. metr vysokou dírou, takže jsme se museli řádně sehnout. Přes den jsme se kochali krásnými výstavami - na zámku, v Egon Schiele centru ... miluju to. A pak už od odpoledne jazzový maraton v zahradě za divadlem. Vrcholem měla být Tonja Graves, byla opravdu výborná, jenže po ní přišli Alvik - mezinárodní kapela taky s černošskou zpěvačkou a to byl mazec. Všechny to zvedlo ze židlí a tančili jsme pod pódiem. I já, ačkoli to mám do příští operace kolena zakázáno. Tak jen trošku. Trošku víc. Ale koleno vydrželo.
Teď sedím u počítače, ale v myšlenkách ještě pořád tančím ...

4 komentáře:

  1. Tak to vypadá na krásný víkend!! Hlavně, že jste si to užili a když vidím ty fotky, tak to muselo mít báječnou atmosféru. A nemáš depku z toho, že ses musela vrátit do normálního života? I když u tebe slovo normální má naprosto nenormální význam.. no prostě do toho tvýho běhu? :-)
    A.

    OdpovědětVymazat
  2. Ty už mě tak znáš! Kdybych jela s tajným milencem, tak asi depku mám. Ale že jezdím s netajným, tak se mi i do mého (někdy i milovaného) stereotypu vrací lehce!

    OdpovědětVymazat
  3. nějak je z toho celýho cítit taková vyzrálost. tak ono poslouchat jazz a umět si ho užít,k tomu musí být člověk vnitřně dospělej:-)Hrozně se mi líbí ty nástěnné "malby". to je úžasný! to si doma udělám:-DD A.

    OdpovědětVymazat
  4. To bude spíš tím, že já tak VYZRÁLE píšu, prostě za ty roky vypsaná ruka a hlava. Ale duší jsem pořád malá holka. Když se srovnávám se stejně starejma paníma ... :-)

    OdpovědětVymazat