Jazzky Krumlov - Ještě pořád tančím ...
Úvodem dobrá zpráva: v Krumlově už je tolik malých útulných penzionů, že museli všichni zlevnit, protože je z čeho si vybírat. Bydleli jsme v historickém centru v domečku s příznačným názvem Baroko, který byl široký na roztažení paží. Z pokoje do koupelny jsme procházeli zdí, resp. metr vysokou dírou, takže jsme se museli řádně sehnout. Přes den jsme se kochali krásnými výstavami - na zámku, v Egon Schiele centru ... miluju to. A pak už od odpoledne jazzový maraton v zahradě za divadlem. Vrcholem měla být Tonja Graves, byla opravdu výborná, jenže po ní přišli Alvik - mezinárodní kapela taky s černošskou zpěvačkou a to byl mazec. Všechny to zvedlo ze židlí a tančili jsme pod pódiem. I já, ačkoli to mám do příští operace kolena zakázáno. Tak jen trošku. Trošku víc. Ale koleno vydrželo.
Teď sedím u počítače, ale v myšlenkách ještě pořád tančím ...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Tak to vypadá na krásný víkend!! Hlavně, že jste si to užili a když vidím ty fotky, tak to muselo mít báječnou atmosféru. A nemáš depku z toho, že ses musela vrátit do normálního života? I když u tebe slovo normální má naprosto nenormální význam.. no prostě do toho tvýho běhu? :-)
OdpovědětVymazatA.
Ty už mě tak znáš! Kdybych jela s tajným milencem, tak asi depku mám. Ale že jezdím s netajným, tak se mi i do mého (někdy i milovaného) stereotypu vrací lehce!
OdpovědětVymazatnějak je z toho celýho cítit taková vyzrálost. tak ono poslouchat jazz a umět si ho užít,k tomu musí být člověk vnitřně dospělej:-)Hrozně se mi líbí ty nástěnné "malby". to je úžasný! to si doma udělám:-DD A.
OdpovědětVymazatTo bude spíš tím, že já tak VYZRÁLE píšu, prostě za ty roky vypsaná ruka a hlava. Ale duší jsem pořád malá holka. Když se srovnávám se stejně starejma paníma ... :-)
OdpovědětVymazat