Palačinky s telenovelou

O vaření tu moc příspěvků nenajdete, protože čím víc píšu, tím víc ztrácím schopnost vařit. Když vařím - stejně si u toho v duchu říkám, jak bych to popsala, kdybych o tom psala. Jsem prostě ztracená. Ovšem mojí doménou jsou palačinky. Poslední dobou je peču i dvakrát denně. A jsem na ně pyšná. Prý už je umím líp než obě babičky. Musejí být totiž tenoučké, s pigmentovými skvrnami uprostřed a na okrajích s krajkou. Když jsem nedávno přemýšlela nahlas, co půjdu dělat, až televize budou nakupovat jenom turecké a rumunské telenovely, tak Stela hned měla nápad, že bych mohla v hotelových resortech u moře péct palačinky, co se na ně ráno stojí fronta. Jeden zpocený kuchař na třech pánvích nestíhá obracet a uřvaní fakani natahují ruce. A že bych je mohla péct nejlíp v Turecku. Oni nám sem telenovelu, já jim tam palačinky. Však my se domluvíme!

1 komentář:

  1. Tak tomu říkám provokace!!! Kručí mi v břiše a ty sem dáš tohle! A doufám, že se to na tomhle blogu nebude šířit a že budeš víc psát jak slibuješ než vařit a péct.. No, ale zase abys nemusela jezdit po celým světě s těma palačinkama. Teď Turecko, pak Mexiko, možná bys mohla poslat něco rumunům a zacpat jim huby...A.

    OdpovědětVymazat