Berlín - náš hipsterský byt

V neděli ráno jsme se po návštěvě blešáku přesunuli do bytu, který jsme měli rezervovaný přes Airbnb. Do puntíku splnil naše očekávání. Už když jsme s kufry stoupali do čtvrtého patra bez výtahu (což nebylo nikde zmíněné) jsme se museli smát, protože zevnitř dům vypadal trochu jako z hororu. Nicméně nikoho dosud nenapadlo vyměnit starožitné dveře za nové moderní plastové, takže historická hodnota domu je veliká. A to my umíme ocenit. 
Hipster Ben byl zrovna na dovolené ve světě, takže nám přišel odemknout jeho kamarád, ukázal, že na dveřích je napsáno vše potřebné, a rozloučili jsme se. Celá transakce předání bytu trvala asi dvě minuty. Ivan se Stelou hned vyzkoušeli postel a vzhledem k tomu, že I. okamžitě usnul, bylo všechno v pořádku.
 
Pronajmout si takový byt znamená mít v sobě trochu nadhledu a velkorysosti, zejména co se týče pořádku. Ale nejsme ve výměně manželek, abych kritizovala. Ačkoli Ben byt pronajímá, tu a tam je někde v koutě hromádka jeho věcí. Zaprášená. Ale stačí ji prostě přehlížet. To, co bylo pro nás, bylo čisté. Svoboda, kterou jsme tu okamžitě pocítili, nás bavila. I když v ceně měly být šampony apod., tak jsme našli akorát vypotřebované lahvičky. Ale co, tak jsme Benovi koupili nové.
Obecně vzato - když byt pronajímá chlap, je to jiné, než když je majitelkou žena. To už jsme si vyzkoušeli přes Airbnb několikrát.
 
Žena si například do koupelny nikdy nedá místo umývadla starou výlevku, která je tak úzká, že si nad ní nemůžete čistit zuby, ani když se hlavou opíráte o stěnu. Stejně plivete vedle. Ale jak říkám - tenhle byt nás ohromně bavil!
 





































 
 
 

Berlín - zeď a předražený hotel

Cestování vlakem je veskrze příjemná věc, navíc když strávíte ze čtyř a půl hodiny jízdy, polovinu času v jídelním voze. Překvapivě vařili velmi dobře a nedraze.
První ubytování jsme si zajistili v hotelu hned vedle Hauptbanhof, protože náš pronajímatel přes Airbnb měl volno až od neděle. Cena hotelového pokoje o velikosti 10 m2 (včetně koupelny) ovšem byla hodně vysoká. Brzy jsme pochopili proč. V Berlíně se totiž o víkendu konal mezinárodní maraton v jízdě na in-linech a běhu. Zřejmě proto se nám nedařilo sehnat nic levnějšího. Sportovci ovládli centrum města.
 
My jsme se aspoň prošli kolem Berlínské zdi, na jejímž konci jsme objevili báječnou zahradní restauraci se stejky, koktejly a záchodem zadarmo. To vůbec není běžná věc! V některých restauracích mají turnikety a každé vyčurání vás stojí euro. Doporučuju mít aspoň jedno stále v kapse, pokud se nechcete dostat do prekérní situace.
Věděli jste například, že v třípatrovém oblíbeném nákupním centru Primark nemají ani jedno wc pro zákazníky? Takže vám pak nezbývá nic jiného, než celý nákup nechat v košíku před monstrózní frontou u pokladen, a běžet hledat toaletu.
P.S. Nejbližší wc je vlevo v domečku u zahradní restaurace.
 
Pro nákup se pak buď vrátíte nebo ne. My se nevraceli. To mají za ty nedůstojný podmínky!
Žádnej záchod = žádnej kšeft!

 Místo pro tři ... naštěstí jen na jednu noc
 













Cestou


Stela: Mami, kolik si s sebou do Berlína bereš rtěnek?
Já: Všechny.
Stela: A kolik to je?
Já: Jedna.

Pátek

Pokaždý, když někam cestujeme, říkáme si, že začneme balit dřív než v noci před odjezdem, eventuálně ráno v den odjezdu.
Tak se to zase nepovedlo.
Začala jsem teprve prát a sušit prádlo, pokusím se neusnout, než to všechno vytahám ze sušičky.
Průběžně si dělám poznámky k novýmu příběhu, ve kterém bude jedna z linek hodně rodinná.
Zajímavý je, kolik se teď rozvádí lidí v okruhu našich kamarádů a známých.
Všichni jsou více méně v naší situaci - odrostly jim děti a po dlouhém čase se znovu ocitají v euforii návratu k sobě samým. A s někým to hodně zamává. Už nemusí domů chodit včas, nestřídá se s partnerem v hlídání, v noci mu dítě neleze po hlavě, v sobotu ráno se vyspí ... po těch letech to i mně připadá jako zázrak. Už jsem si skoro neuměla představit, jaký to je.
Opojný.
 
No ale o tom ta rodinná linka vůbec nebude.
To jen, že mě to zrovna napadlo.

Ráno odjezd nach Berlin.
A jedeme vlakem!
Zápisky nejdřív ve středu.
Hezky se mějte.



P.S. Nenašla jsem žádnou použitelnou fotku, mám jen jednu z rána, jak můj muž plave v bazénu. Šla jsem se na něj (ve svetru) podívat, jestli ho netrefil šlak. Voda totiž měla 14°C.
Nevím, jak to dělá, ale pořád mě baví.