Pohádka



Snažím se užít si ještě zahradu, má teď být dva dny hezky, tak prima. Bundu a čepici na sebe, do ruky kafe - a hledět do dáli. To by mi šlo.

V noci jsem usnula až nad ránem, protože jsem vymyslela pohádku. Takovou velkou filmovou. Už před rokem jsem si napsala pár poznámek do sešitu, kterej celej ten rok nemůžu najít. A najednou ve dvě se mi začaly před očima objevovat scény, dialogy a postavy. Byla jsem tak strašně unavená, že jsem nedokázala vstát a zapsat si to. Takže jsem se pak zbytek noci budila hrůzou, že to zapomenu. Ráno jsem to hned nabušila do počítače. Myslím, že žádnou existující pohádku nekopíruju. Je tam sice jako v mnohých peklo, ale nápad je originální. Přišel ke mně sám. Snad se neukrad. 

4 komentáře:

  1. Lucie, jistě to bude moc pěkná pohádka, hlavně, aby byl dobrý konec. Jiřina z N.

    OdpovědětVymazat
  2. Máte opravdu krásnou zahradu. :) Už dlouho se jí nechávám inspirovat na vašem blogu. :) My teď přemýšlíme nad tím, že bychom si v červnu založili zahradní jezírko. Přes léto bude dost času na výstavbu, v zimě bychom ho nechali vymrznout, půda by si sedla a na jaře bychom ho pak napustili a vypustili do něj divou zvěř, tedy nejspíš karasy nebo coi-kapry. :)

    OdpovědětVymazat
  3. To bude určitě pěkná pohádka, když Vám nedala spát :-) ale tohle přesně znám, napadne mě před usnutím něco, na co nesmím zapomenout, ale zároveň jsem moc líná a unavená jít si to zapsat a pak spím neklidně a hned ráno si to letím poznamenat :-)Ta zahrada je opravdu krásná a věřím, že Vám dává mnoho inspirace. Mě v takovém počasí zahřeje spíše čaj než káva, musela jsem pořídit i krabičku na čaj, abych to měla kam dávat, ale to už je každého volba :)

    OdpovědětVymazat