Pohádka



Snažím se užít si ještě zahradu, má teď být dva dny hezky, tak prima. Bundu a čepici na sebe, do ruky kafe - a hledět do dáli. To by mi šlo.

V noci jsem usnula až nad ránem, protože jsem vymyslela pohádku. Takovou velkou filmovou. Už před rokem jsem si napsala pár poznámek do sešitu, kterej celej ten rok nemůžu najít. A najednou ve dvě se mi začaly před očima objevovat scény, dialogy a postavy. Byla jsem tak strašně unavená, že jsem nedokázala vstát a zapsat si to. Takže jsem se pak zbytek noci budila hrůzou, že to zapomenu. Ráno jsem to hned nabušila do počítače. Myslím, že žádnou existující pohádku nekopíruju. Je tam sice jako v mnohých peklo, ale nápad je originální. Přišel ke mně sám. Snad se neukrad. 

Komentáře

Okomentovat

Oblíbené příspěvky