Vedro







Horký počasí ovlivňuje v mým případě úplně všechno.
Snažím se hodně udělat ráno, pak až večer. Zbytek dne spíš přežívám. V noci spíme s otevřenými dveřmi ven, Stela dokonce na zahradě.
Pokud musím do rozpálenýho centra Prahy, tak jen na nevyhnutelné akce. Minulý týden jsem musela jednu pracovní schůzku brzy ukončit, tento týden jsem zvládla jen pár hodin ve střižně.
Jsem prostě Eskymák.

Pojistka zatím neuzavřena, protože měsíční pojistné při optimálním riziku by bylo 3500 Kč/měsíc. Nevím, co vyškrtnout. Smrt?
Vrata opravena. Nakonec přijel zámečník, historka s pošťákem nakopla i jeho. Ale bylo to složitější než na jednu minutu, protože prasklo nějaký elko. Takže tu byl asi hodinu. Ještě že se do opravy nepustil poštovní pán, balíky by čekaly a měla bych černý svědomí.

Do toho vedra jsem týden hlídala známým psa, k naší secondhandové Cherry výstavní královský pudl. Ale padli si do oka, všude spolu, pudl je ještě štěně, tak Cherry nutil k větším aktivitám než je zvyklá, a to jí jen prospělo. Dnes je celý den smutná, protože Ari už je zase doma.
A k tomu jsem střídavě hlídala Tobíse.
Nechápu, kdy vlastně stíhám pracovat.

Tento týden jsme s kolegou - kamarádem Tomášem dopsali scénář k lehký letní komedii, kterou jsme psali na střídačku od podzimu. Nová zkušenost takovýhle psaní. Uvidíme, co na to producent.

Kdybyste to o mně ještě nevěděli, tak si kupte Ženu a život.
Za zajímavé otázky moc děkuju Ludmile Korecké.
Takové rozhovory jsou radost!


8 komentářů:

  1. Už jsem se lekla, že hlídáte Rytmusovi:-))
    Omlouvám se milovníkům pudlů, ale to fakt ne...(navíc se mi vždy vybaví ty kýčovité "pudllahve")
    Jsem říjnová, miluju podzim, déš´t...nad 25st šílím. Po letech v paneláku u rodičů pod střechou s ročním dítětem mám osypky, jen si na to vzpomenu. Teď bytovka s okny na východ, delikatesa.
    A pan opravář? Inu síla mocného chlapského ega zbourá i časové termíny.
    Škoda, že to nefunguje i u nás, náš "pan správce" mi nyní na schůzi sdělil, že žárovku nad venkovní dveře objednává už půl roku (Lucie, toho je třeba vidět naživo, jinak neuvěříte).
    Magda

    OdpovědětVymazat
  2. Luci, já přežívám jen díky klimatizace... stálo to asi 15 tis, chlapi přijeli vrtli díru skrz barák, za chvíli to viselo... venku máš tu bednu, uvnitř menší bednu a v létě žiješ! je to jako zázrak, zdechala jsem roky v létě, taky jsem eskymák! s tímhle přišlo vysvobození, pohodové spaní atd. Máme to už asi tři roky a jede furt ok, v zimě se s tím dá topit když potřebuješ... pa i

    OdpovědětVymazat
  3. Lucie, u nás na stánku měli ŽaŽ z 12.6 ale měli to syčáci ve fólii, tak nevím, to je to číslo, kde jste i vy? Podle titulky jsme to nezjistili. Nebo až další výtisk?
    Magda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano,je to v tomto číslo,hezké počtení,určitě si kupte Alča

      Vymazat
    2. Ano, je tam příloha Chuťovka :)

      Vymazat
    3. Děkuji, tak snad ještě budu mít zítra štěstí bo pořád nechápu ten trafikový koncept, že se po x dnech určité tlače kamsi vrací:-(
      Magda

      Vymazat
  4. Blondaty Felix Holcman��

    OdpovědětVymazat
  5. Lucie, tak jsem Vás ještě sehnala:-))
    Moc hezký rozhovor, s těmi sešítky bločky kusy papíru to mám i já, sice jen kvůli básničkám, ale to je prostě moment chvilka okamžik oka mžik:-), nápad a rychle na papír.
    Když jsem byla mladší, taťka sde zlobil, protože měl u všech novin otrhané ty okraje:-)
    Vy jste pracovala v Jedličkově ústavu??? To by mě zajímalo, jestli se Vám chce to poodkrýt.
    Miluju The Tap Tap.

    I když po včerejšku, kdy jsem si dobrovolně pustila setkání slov.paní prezidentky a toho tamtoho, říkám si, že ti cvoci jsou venku a naopak. Dobře, jsou situace, kdy vchází chlap první do dveří, ale on si i sednul první. Hele hůlka nehůlka, pár vteřin by dal.
    Magda

    OdpovědětVymazat