Už máme skoro uklizeno.
Ještě tak 12 praček (odhadem) a jsme zase na svým.
Zajímavý je, jak je mateřská láska někdy podobná milenecký. Pokud máte dítě, o kterým nevíte, průběžně vám dělá radost, pak je mateřská láska taková konstantní. Když vám ale dává zabrat, tak vaše city lítají od miluju tě - nenávidím. Jsou to výskoky a pády, emoce, adrenalin.
Kdo zažil zakázanou/ tajnou/ divokou/ neopětovanou lásku, ví.
Kdo má doma stelu, ví taky.
Srdce lítá jako splašený a vy ho chcete uklidnit. Nebo nechcete. Nevíte.
Pro umělce je to výbornej materiál.
Pro rodiče díra do hlavy.
Jak já Vám rozumím...můžu tam klidně dosadit kdo má Filipa rozumím určité,kdo má Sandru též...Krásné dny.JP
OdpovědětVymazatMilá paní Lucie, uvidíte, že se tomu, co nyní prožíváte časem zasmějete. Určitě budete mít v budoucnu z Vaší dcery jen a jen radost. A tento velký úklid již berte jako úklid jarní a velikonoční. Přeji Vám vše nejlepší. Líbí se mi Vaše upřímnost a to, že si vůbec na nic nehrajete. A datum 4.4. mám v kalendáři poznamenán, knihu si určitě koupím. Mějte se moc hezky. S pozdravem Miluše.
OdpovědětVymazatMám Filipa- umělce....a zmitam se od pocitu nekonečné mateřské lásky, přes neskutečnou hrdost na to, co umí, přes " ještě mmnt a zabiju buď sebe nebo jeho" k " jak jsem proboha něco takovýho mohla porodit ? " :) Oni ti umělci fakt jsou jiní... A to říkám i s ohledem na to, že druhý syn má Aspergera :) moje děti mě učí predevsip trpělivosti a nekonečnému respektu... lepším se, ale když umělec lehnul nedávno se zánětem průdušek a já zjistila, že proto, že v mínus 10 u zamrzlé přehrady fotil skolni projekt- autoportrét...do půl těla nahý...byla jsem ve stádiu " zakroutim mu krkem " :) krásné dny, Luci
OdpovědětVymazatjako umělec znám - a chápu :) p.s. máte krásnou terasu
OdpovědětVymazatwww.libenanovakova.cz
A vy máte krásnej blog! Jen by to chtělo víc příspěvků :)
VymazatZnám a dobře! Jak tvrdí moje kamarádka: "Není umění milovat jen hodné a poslušné děti."
OdpovědětVymazatNo jéje, ženy, přesně vím, o čem Lucie píše! Starší syn byl ten, o kterém "nevíte", kromě jedné výhrůžky a mé napřažené ruky asi v 8.třídě... něco jako "ještě slovo a fakt ti jednu vrazím", vrostl ani nevím jak, dnes mi dělá radost jako člověk, jako rodič i manžel, i profesně.
OdpovědětVymazatAle ten mladší oplégr! od narození skoro rok řval, spaní? co to je? Plynule přešlo do stádia skáču dobře, skáču rád. Veselý, divoký, milý, učit se? proč! A puberta - když už nic nezabíralo, těšila jsem se citáty:
Jen matky puberťáků ví, proč některé samice požírají svá mláďata.
Nebo: Vnoučata jsou boží odměnou za to, že jste nezamordovali vlastní děti.
Dospívající mládež nechová ke svým rodičům nenávist. Pouze jimi absolutně pohrdá, což je někdy zastřeno soucitem s nepatrnou mozkovou kapacitou rodičů, s jejich směšnými nápady, nespravedlivými příkazy a zřejmou senilitou.
A uzavřela bych to mým nejoblíbenějším: Dětem musíme dát do života dvě věci: kořeny a křídla.
Prostě myslím, že to, co jsme do nich vložili, co viděli doma, to v nich někde je. A ono to vyleze. I já se pomalu a jistě těším z mladšího syna ;).
A lucie děkuju - za otevřenost, za to, že můžu číst.
Díky všem za rady!
OdpovědětVymazatAha, já myslela, že děkuju za rady, jak na červotoče :-)
Vymazat