/pinterest/
Fotku svojí pracovny sem opravdu nemůžu dát, protože zažívá krušné časy. Stalo se z ní odkladiště všeho, co jinde překáží. Vzhledem k tomu, že už v ní ani nepíšu (přivlastnila jsem si Stely pokoj), tak její úklid odsunuju a odsunuju. Vždyť stačí jenom zavřít dveře.
Momentálně mám rozpracováno několik projektů (to mám vždycky), ale ne vždy na nich pracuju najednou. Teď jo. Nějak se to všechno pomalu rozjíždí (jeden i rychle) , takže příkladně teď píšu další verzi Karavanu, navečer mám divadelní seminář, pak jedu spát ke Stele, ráno spolu probereme jinej projekt, pak jdeme na schůzku, Stela pak do školy na klauzury, já na schůzku nad jiným projektem. Ve středu musím k doktorovi, ve čtvrtek další schůzka, v pátek ještě jiná. Všude se snažím chodit připravená a na některý schůzky musím dodat předem napsanej materiál.
V hlavě držím několik příběhů a všechny mám ráda.
To jsou hezký časy.
Těším se na Karavan.
OdpovědětVymazat...odkladiště všeho, co jinde překáží...stačí jenom zavřít dveře...tak tomu u nás říkáme tajnej pokoj :-)). Většina z nás ho má a i když ne úplně celej pokoj, tak aspoň skříň nebo šufle. Tak vidím, že práce je všude dost. To je dobře. přeju co nejdelší hezký časy. Petra
OdpovědětVymazatLucie, ani se nedivím, Stelin nádherný pokoj by byla škoda nechat prázdný.
OdpovědětVymazatTěším se nejen na Karavan, Iveta