Hlídám, další dny





Ano, ty dny jsou takový jednotvárnější.
Ráno se jdeme dívat na vlaky, pak na klouzačku, svačina, spát, oběd, na vlaky, na klouzačku, svačina, se Cherry, hračky, vana, večeře, spát ... takhle nějak to plus mínus probíhá. Někdy si v noci hrajeme, někdy spíme, někdy čučíme v mobilu na pohádku (psssst), taky si čteme ...
Včera se Tobís naučil vylejzat z postýlky, takže mám o zábavu postaráno. Dám ho spát a on za chvilku sám přijde a má správně obutý boty na nohou ... je fakt šikovnej, nemůžu se zlobit. Takže nezbývá, než se nějak domluvit, že spát se musí.
Pracuju až večer, a to opravdu jen málo, mateřskej drajf jako jsem měla u Stely, už holt chybí.


3 komentáře:

  1. Jo, to znám :-). Taky jsem dobrovolně hlídací babička a letos jsem tu měla celou skvadru ( 4 kousky ) souvisle sedm týdnů. Holčičky přiletěly poprvé přes oceán samy jen za doprovodu letušky a to se na krátkou dobu nevyplatí. A vnouček z Čech chtěl trávit čas s holkama, když už tu byly. A k tomu občas nějaký ten kamarád nebo návštěva dalších dětí z rodiny :-). Ale užili jsme si to a už se těším na další léto.

    OdpovědětVymazat
  2. Je to prďola, a jak je vymóděnej :-). Užívejte si. Zdravím. Petra

    OdpovědětVymazat