Johana



Knihu jsem si koupila na základě dobré recenze v novinách.
Byla jsem na ni zvědavá.
Přečetla jsem ji za dva večery a hloupý je, že vlastně nevím, co si o ní myslím. Zaujalo mě vyprávění, ale Johana - hrdinka - žena teda moc ne. Někdy mě vyloženě rozčilovala svými názory nebo emocemi. Žije čekáním na prince, stejně jako její matka. A když ten princ zradí nebo zdrhne, ženy jsou zoufalé a situace se zase zlepší až s příchodem novýho chlapa. Je to koloběh, který se tam vyskytuje mnohokrát, ale nedá se říct, že by nudil, protože mě pořád zajímalo, co bude dál. 
O knížce se mluví jako o antifeministické, asi proto, že hrdinka (jakož i další ženy) se doznávají k tomu, že život bez chlapa je o ničem.

Příběh napsaly tři ženy, předávaly si ho jako štafetu. Nesnažila jsem se zkoumat, co konkrétně která z nich napsala, ale styl si udržely jednotný. Což je fajn a velký plus.

2 komentáře:

  1. Knížku jsem četla, četla se dobře, ale nechápu to velké halo kolem ní. Mám ráda obyčejné příběhy a to Johana je, ale čekala jsem trošku víc.

    OdpovědětVymazat
  2. Jedna z autorek knihy - Zuzana Dostalova pise vtipne postrehy na facebook.

    OdpovědětVymazat