Desátý červen

Dnes se to stalo.
Začala jsem psát knihu. Už jsem nemohla jinak. Před pěti lety jsem v Levantu v půjčeným bytě přes noc sepsala scény k filmu, kvůli kterýmu jsem nemohla usnout. Tu noc se prostě zjevil. Jenže pak jsem zápisník ztratila a našla ho až po dvou letech v kabelce, kterou jsem ty dva roky neměla v ruce. Hrozně se mi ulevilo, protože jsem na příběh pořád myslela, ale už jsem ho neuměla dát do kupy.

V pátek ráno ve sprše se mi do uší začaly drát dialogy. Já teda říkám dialogy, ale on to byl spíš monolog hlavní hrdinky. Neříkala nic mně jako autorce, ale říkala věci, který patřej do toho příběhu. A protože to jsou hlavně myšlenky, tudíž vnitřní hlas, usoudila jsem, že kniha pro tenhle příběh bude lepší. Do filmu se vnitřní hlas převádí hodně těžko.

Dnes ráno jsem začala psát.
Nevím, co z toho bude, navíc nemám žádný literární styl, protože literaturu nepíšu. Takže to zkrátka nějak skládám. Zakázala jsem si ale kurzívou psaná slova, která divákovi napovídají, kde by měl zpozornět, protože mu autor cosi chce sdělit. Hrozně to k tomu svádí, ale držím se. A taky bacha na vysvětlovací věty v závorce. To mi pro začátek stačí. Dál se uvidí.
Děj mám, jen ho rozvíjím, i když úsečně.
Když jsem zjistila, jaké psaní se dnes učí v literárních kurzech, tak jsem dostala kopřivku.
Lidi, nechoďte tam.
Většinou je to orientováno na komerční texty. Jak psát blog, abyste jeho prostřednictvím něco vydělali. Po úspěšném blogu téměř vždy následuje úspěšná kniha ... atakdále. Nezlobte se na mě, ale to není literatura. Literatura (nebo film) musí v první řadě chtít vyprávět PŘÍBĚH.
Jestli máte příběh, pište. Pokud chcete poradit, ke komu zajít na kurs, můžu vám někoho doporučit (sama jsem teda nebyla nikde).
Vím, že je troufalé kohokoli odsuzovat, když sama jsem napsala pouhé dvě stránky.
Možná můj příběh půjde rovnou do koše.
Ale musím ho dostat z hlavy, jinak mě nenechá žít.
A to jde jedině tak, že se ho zbavíte psaním.





K obědu kromě psaní lusky a třešně.


14 komentářů:

  1. Lucie, držím palce, aby kniha vznikla, jste solitér a máte co říct.
    Ohledně těch knížek, které zmiňujete, asi to tak je, já je nekupuji, mám jiných přehršel.
    Mám skromný dotaz: kde jste koupili kabelku pro Stelu MELOUNA? prosím, naše Adél bude mít 30.6. narozky a jsem v tísni!
    Jiřina z N.
    trvalkadahlia.blog.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřino, je z internetovýho obchodu http://www.asos.com/, doporučuju, jsou hrozně rychlí, už jsem i několikrát vracela zboží, peníze vždy dorazily zpět na účet. Naprostá spokojenost!

      Vymazat
    2. Lucie, děkuji vám, momentálně nemohu do Prahy lítat po obchodech a tohle bude řešení. Díky, jsem vám vděčná. Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Lucie, těším se na knížku!
    Myslím, že budete moje oblíbená autorka. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Souhlasím s tím psaním komerčním, chodila jsem ráda na spoustu blogů, ale pak autorky začaly na blogu vydělávat (což nehodnotím negativně) a stratilo se pak z jejich textů něco. To něco asi pohřbilo komerční psaní a už to nebylo ono. Raději originální text (klidně i s komerčním cílem), než specificky vybraná slova, které jsou psané za jediným účelem.

    OdpovědětVymazat
  4. Hurá! Těším se...
    Nejvíc mě ale pobavilo, že i u knížky je pro vás adresát divák :)

    OdpovědětVymazat
  5. Diky za ta slova. Ja to tady na tom blogu mam tak rada! Clovek se citi tak uvolnene.
    A ke knizce drzim palce.

    OdpovědětVymazat
  6. Doporučuju pak dát na HIT HIT. Myslím, že my čtenářky , rády podpoříme.

    OdpovědětVymazat
  7. Těším se velmi!!! A jak píše Soňa, ráda vydání knihy podpořím!

    Silva

    OdpovědětVymazat
  8. mě na kurzech docela odradili, dala jsem za to prvni vydělané penize, ale furt mi tam cpali sex a prachy, že to jinak nebude nikdo číst. Já mladá, naivní, štastná jsem z toho byla hodně smutná. Pak jsem byla u jiné autorky na kurzu a ta mě povzbudila, ale nejvíc je to fakt o sobě samém, jestli to dokáže dotáhnout nebo ne....zajímalo by mě koho byste doporučila, napište o tom...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To dost dobře nemůžu, když jsem osobně nebyla na žádném. jediné, co můžu, je pozeptat se :-)

      Vymazat
  9. Myslím si, že psaní knih se v kurzu naučit nedá. Ovšem v žádném jsem nikdy nebyla... Mě osobně nejvíc pomohla v tápání jak psát Kniha Stephena Kinga, jmenuje se v češtině "O psaní". Kromě zajímavých autobiografických prvků o autorovi, jsou tam velmi praktické rady o tom jak psát (postavit příběh). A rada nejdůležitější, alespoň z mého pohledu: Chcete-li psát, čtěte.
    Přeju hodně zábavy při psaní knihy, milá Lucie! Myslím, že ta volnost psaní musí být, oproti psaní scénářů, opojná...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ano. A vy máte nádhernej blog! Musím ho víc prostudovat. Proč už nepíšete? Škoda!

      Vymazat