Věčně zamilovaná


 
 
Minulý týden ze středy na čtvrtek jsem nemohla v noci usnout. Nebylo to tím, že jsem v jiným prostředí, ale v hlavě se mi odehrával příběh a já nechtěla, aby se odehrával. Jenže se tomu nedalo zabránit. Když se mi po několika hodinách začaly i samy sypat dialogy, to už jsem byla zoufalá. Fakt nechci tenhle příběh psát! Není to moje téma, ani můj žánr.
Usnula jsem nad ránem.
Ráno to vyprávím zbytku rodiny u snídaně, zase mi nikdo nevěří, že do mě takhle vstupují příběhy.
Vyprávím jim děj.
Vždyť je to prej skvělý.
Ach jo.
Tak honem bez ladu a skladu (mezi hlídáním Tobíse a jeho spaním) nahodit poznámky.

Chtěla jsem psát úplně něco jinýho, ale musím nejdřív napsat tenhle film. Jinak si totiž nevyčistím hlavu, ty postavy mi tam pořád strašej.
Možná to nebude vůbec k ničemu, napíšu to a hodím do šuplíku. V lepším případě s tím začnu otravovat nějakýho producenta v ČT, protože to vidím na tv film, ne na velkej do kina. Bude mě to stát spoustu sil a času. A pokud to nedokopu k realizaci, zase pár týdnů/měsíců pracuju zbytečně a zadarmo.
Takhle to u scenáristů chodí.
Teď v sobě musím nastartovat proces zamilování se, bez toho příběh napsat neumím.
Snad mi to půjde.
 
 

11 komentářů:

  1. ...u první fotky jsem se lekla, že ten varan z Hradu je ten objekt zamilování...ufuf
    držím palce ať se to povede
    jarka

    OdpovědětVymazat
  2. Líbí se mi ty rukou psané poznámky. Je to takové osobní. Jako Čapek nebo Vančura. Přeji, ať se scénář podaří a je zrealizován. Hana K.

    OdpovědětVymazat
  3. Mně se v hlavě honí jen samý blbiny....těžko publikovatelné. A nechtěla bys tyhle tvoje scénáře, vydávat knižně??

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Adél, moje psaní asi není dost vypravěčský, píšu technicky, protože jsem tak zvyklá ze scénářů. Tam se jde rovnou k věci, žádná vyprávěcí omáčka.

      Vymazat
    2. A to je váš dojem nebo vám to někdo řekl?:) Já si to u vás říkala už kolikrát, ale pravda čistě jako čtenář laik :)

      Vymazat
    3. Řekl, ale u scénářů je to v tom dobrým slova smyslu, protože popisy nejsou ukecané, ty stejně divák neuvidí. Jenom zahlcují příběh, ale v literatuře se právě staví na těch popisech.

      Vymazat
  4. Jak se nastartovává pocit zamilování?:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musíte se do postav zamilovat, být jimi a každý jejich krok je vlastně ten váš. Jedno, jestli jde o sympaťáka nebo vraha.

      Vymazat
  5. Ta zamilovanost se mi líbí. Mám to taky tak. Když nejsem do práce zamilovaná, tak sice řemeslo funguje dobře, ale uvnitř mne to drhne.

    OdpovědětVymazat
  6. Jak píšete, že Vám to rodinka nechce moc věřit s tou múzou.. tak mě hned napadlo tohle: https://www.ted.com/talks/elizabeth_gilbert_on_genius

    Viděla jste už?
    Pěkný den <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skvělý, moc děkuju! Já bych o tom teda vůbec nedovedla mluvit, přitom to mám úplně stejně. Moc mě to oslovilo.

      Vymazat