48

Právě dnes.
K narozeninám jsem si přála navštívit výstavu Krištofa Kintery v Rudolfinu.
Jeho tvorbu sleduju už pár let a vždycky mě nadchne.
V neděli odpoledne bylo sice v Rudolfinu nacpáno jako v Ikee, ale návštěvníci se hodně dobře bavili. I muži. Řekla bych, že ti zejména. Asi kdekdo z nich by si vyměnil své byznysové kvádro za montérky a zasedl k umělcovu pracovnímu stolu a pracoval ... hrál si.
Chvílemi jsem si připadala jako v tátově garáži a trochu mi unikalo, co je instalace a co obyčejný bordel. Právě to mě ale strašně baví!
Ovšem radši nechci vidět tu ne-ekologickou stopu, kterou KK po sobě zanechává.
Jeho fascinace pájením, tvrdnoucí pěnovou hmotou, která leze z tuby či spreje, je všude. Prostě všude. Taky by mě zajímalo, kde některé exponáty po výstavě skončí. Co z toho přežije a co půjde do sběrného dvora.
:-)
Vtip.
Nebo ne?
 
Ty báječné instalace by si zasloužily mnohem lepší foto kvalitu, ale já už s sebou nosím jen mobil.
Rozhodně se běžte podívat. I s dětmi! Jediné děti, které se tu otravovaly, byly děti výtvarníků (jak jsem náhodou zpozorovala). Ty v podobném prostředí asi vyrůstají, ale všechny ostatní mrňata se s radostí v některých instalacích dokonce vyválely.
I to je na téhle výstavě prima, nebojíte se, že něco rozbijete.
A bonus? Výstava je zdarma!
Protože je stá, jubilejní.
 
 








































 

1 komentář:

  1. To bych Vám nehádala ani náhodou, aspoň je vidět, že věk je jen číslo! Opožděně vše nej a díky za report z výstavy! Radka

    OdpovědětVymazat