Samota

Dnes jsme měli celá velká rodina odjet na Lipno.

Odjeli.

Ale beze mě a Cherry.

Potřebuju si v klidu přemejšlet, číst, utříbit názory, a taky si chci odpočinout od Steliny puberty. A Stelina puberta si nutně potřebuje odpočinout ode mě. Dva měsíce spolu doma jsou prostě moc. Po xx letech výchovy svých děti jsem přišla na to, že kluci se svou pubertou buď chodí někam (bůhvíkam) ven nebo s ní tráví čas v pokojíčku u pc. Holčičí puberta je s námi doma. Je všude. Rozlejzá se a vylejzá i z koutů, kde by to unavená matka nečekala. A ty hovory! A problémy! A strachy, že v nový škole bude nejtlustší, nejhnusnější a nejblbější.

Já jsem tohle nikdy nezažívala, protože mi bylo dost jedno, co si o mně kdo myslí. A je mi to více méně jedno dodneška. Jedu si svůj život, svoji šťastnou linku. Neubližuju a nenechám si ubližovat.

To mi tak nějak k žití stačí.

 

Na zítřek mám velký plán.

Snad klapne.

Jinak mi sklapne.