V trávě

Madona s dítětem a se psy.
Užíváme si na zahradě.
Den strašně rychle letí (zvlášť když odpoledne 3 hodiny spíte).
Novinka: už nemám (tolik) ráda ředkvičky.
Troje z předminulé soboty mi začínají hnít v lednici.
Čím to? Nevím.
(Teda proč hnijou samozřejmě vím).

Dnes v hlavě nový nápad pro předsíň v bytě.
Do konce června bysme chtěli mít hotovo, ale nevím, jestli to je reálné.

Jdu si číst.
Mám dobrou knihu, zase dám tip!












11 komentářů:

  1. Tobísek je k sežrání! Ta předposlední fotka! Napadá mě, že když tedy už to mělo být tak, že se měli z A. vrátit, tak právě teď - na léto, na zahradu, s miminkem, na které se koncentrují, a když to je spokojené, jsou i oni...asi to zjednodušuju, ale když vidím ty fotky... Lea

    OdpovědětVymazat
  2. Já bych brala taky jednou takovou snachu.

    OdpovědětVymazat
  3. Úžasné fotky - ta spokojenost ze všech jen čiší a jak se spřátelili - všichni pěkně pospolu....máš to ale štěstí na spokojenou rodinu. H.

    OdpovědětVymazat
  4. Můj první komentář :), nedá mi to. Jsem v Kryštofově věku, kdysi dávno jsem chtěla žít v Americe, to nevyšlo, nakonec sen splnil a žiji v zahraničí, v Evropě. Studia i práce tady byla úspěšná, no a teď co náš synek má 2.5 roku mě to táhne domů (mám to taky "usnadněné" tím že manžel je Čech). Za synkovo babičkama a dědama... Tohle prostě člověk v zahraničí nemá a nikdy mít nebude, a přitom ta otevřená náruč široké rodiny je tak důležitá. Možná by, i přes všechny klady života v Austrálii na to přišli za pár měsíců taky :).

    Tady na severu co žiji se člověk musí s lecčíms smířit (počasí, velké vzdálenosti atd.), v ČR s korupcí, tu a tam okrádáním a kyselými xichtíky apod., v Austrálií s dlouhými lety do Evropy za rodinou... Asi stárnu (teď 31 let), ale přijde mi, že nejdůležitější krom rodiny je, aby člověk dělal práci, která ho baví, a pak je jedno kde, protože ten ráj co jsem hledala není (nicméně uznávám, že v mnohých státech je nálada lepší než v ČR). Jaký si to udělám, takový to mám. A aspoň mě tahle zahraniční zkušenost hodně dala (vidím to na srovnání s kamarádkami třeba právě ve výchově dětí, já nejsem svázaná pravidli a tím, že moje teta, mamka, etc. to dělají tak a takhle to tedy bude...) Tak snad mladí budou mít štěstí a znovu najdou to co chtějí. Hodně štěstí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za váš komentář. Tyhle postřehy hrozně ráda čtu. Dám to přečíst i mladým. Díky!

      Vymazat
  5. Prdola je uzasny, nadherny klucina.
    Me by zase zajimalo, jak ten navrat syn s rodinou vnima - zda teskni po Australii,kde jim bylo urcite bajecne a je jiste, ze jim chybi, nebo to dokazali odsunout a prevazuje dobry pocit z TED - pobliz rodiny, v rodne zemi, i kdyz asi ne tak pohodove a slunickove. A treba jejich prvni postrehy po navratu - co je jinak nez pred odjezdem, opravdu jsou Australane tak vysmati a Cesi naopak? Diky. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to ještě čerstvý, ale zatím mají pocit, že se prostě za pár dní vrátí zase domů ... tam. Zatím je to taková dovolená, nedaří se jim zvyknout, že je to jinak.

      Vymazat
  6. Malý je krásny a fotka so psom, ktorý sa naťahuje za nanukom....či za niečím lepším, čo je ešte bližšie ako nanuk? :-) Asi závidí malému stravu :-) Užívajte sa navzájom.

    OdpovědětVymazat
  7. Lucie, ta mísa na nožce funguje jako pítko? A lítaj ptáci?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petro, to jsou svíčky proti komárům, pítko máme jedno zavěšené na řetízku na stromě a druhé položené na zemi - obě fungují. Myslím, že je mám obě vyfocené v nějakém minulém příspěvku o zahradě.

      Vymazat
  8. Krásný mimčo v nádherný zahradě!Užívejte! Inka

    OdpovědětVymazat