čtvrtek 23. února 2017

Tam, a zase zpět

Začátkem listopadu jsem posílala Kryštofovi do AU přání k narozeninám a pár českých časopisů. Narozeniny měl za dní. Balíček tam vůbec nedorazil, a včera se mi po skoro 4 měsících vrátil zpět.
Je to hrozně divný pocit, zjistit, že nemůžete svýmu dítěti vůbec nic poslat na druhý konec světa. Že je to opravdu hrooozně daleko.
Aspoň, že existuje face time, protože jinak bysme byli bez kontaktu.
To bych se ustýskala.


3 komentáře:

  1. Pani mikina Luckylimit prišla dcére do Londýna za pár dní, no tŕpla som, lebo naša pošta je nemožná.
    Teraz tŕpnem, vraj tam ide hurikán!
    Druhá dcéra si objednáva drobnosti z Číny a príde to vždy, hoci poštovné je zdarma, nechápem!
    Kryštof je diaľava, možno po nejakom poslíčkovi, alebo objednať z obchodných sietí zastúpených v zemi čo najbližšie k nemu, držím palce!

    OdpovědětVymazat
  2. No, Luci, na poště si občas pletou Austrálii s Austrií! Už se nám to stalo, balík cestoval dva měsíce. Občas se i ztratí.

    OdpovědětVymazat
  3. Luci, děkuji moc za Váš blog. Čtu, bavím se, ztotožňuji se, těším se, nedočkavě klikám.... Dnes musím i komentovat.
    Matky to mají těžké, to teda. I když máme dceru mnohem mnohem (a tisíckrát mnohem) blíže, setkání jsou řídká a já jsem na tom stejně jako Vy, ve stýskání nejste sama....
    Vydržíme, že! (Stejně nám nic jiného nezbývá ☺)

    OdpovědětVymazat