čtvrtek 2. února 2017

Pohádka



Vypadá to, jako bych fotila černobíle, ale je to barva.
Výhled z okna je tak úžasný, že se mi skvěle píše vánoční komedie.
Dobře jsem si to načasovala.
Úplně nejlíp se mi píše mezi půlnocí a třetí ráno, takže si venku trochu přisvítím světly na fasádě.
To ticho, klid a bílo!
Balzám na nervy.
Akorát, že ráno absolutně nemůžu vstát, takže není výjimkou, že se dopoledne znovu vrhám do peřin.
Hezkej život, já vím.
Vážím si toho.

Včera vysvědčení.
Stela nám ho odmítla ukázat, že už to je stejně jedno.
No je. Takže ani netuším, co má ze šplhu nebo z haudujudů.
Protože je přijatá do školy, má to na háku. Tak jen doufám, že do konce roku nepropadne.
Myšlenkami už je jinde.
A já vlastně taky.
Asi už jsem úplně přestala vychovávat.

Žádné komentáře:

Okomentovat