čtvrtek 9. února 2017

Můj praktický život



Dnes jsem dvakrát jela autem.
Jednou jsem neuměla zaparkovat a jednou vyparkovat.
V tom prvním případě jsem musela jet skoro o kilometr dál a dojít pěšky. Je to zdravé.
V druhém případě jsem se dost ztrapnila, protože jsem neuměla vyparkovat Sebevědomě jsem zaparkovala mezi natěsnanou řadu bavoráků (já nemám bavoráka), a bláhově si myslela, že když tam umím zaparkovat, budu umět i vyparkovat. Velký omyl! Pozadu je to totiž úplně jiný než popředu! Kdo by to byl řekl. Poté, co jsem vzbudila dostatečnou pozornost a nevěděla si rady, začala jsem předstírat, že mi někdo volá a strašně naléhavě telefonuju. Ve skutečnosti jsem čekala na to, až přijde majitel vozu přede mnou a já budu moct civilizovaně vyjet. Stáli při mně všichni svatí, protože paní přišla asi za čtvrt hodiny, na rozdíl ode mě vyparkovat uměla, a já se za ní svezla.
Je to pořád stejný.
Život je řada stále se opakujících obrázků.
 
Sundávala jsem starou dálniční známku a málem jsem při tom rozbila čelní sklo.
 
Vyřídila jsem nejasnosti v pojistkách, ale pořád to ještě není celé.
 
V obchodě měli jen vajíčka od slepic v klecích - ty já nekupuju. Udivilo mě, že velký řetězec nenabízí žádnou alternativu. Kupuju minimálně ty, kdy slepičky mají podestýlku. Já nezchudnu a podpořím aspoň minimální komfort slepic. I když nejradši kupuju vajíčka z volnýho výběhu ... není v nich stresssssss.
 
A pračka. Předevčírem jsem jí udělala lázeňskou kúru. Opravář mi kdysi řekl, že mám jednou za čas dát do bubnu dvě lžíce kyseliny citronové a pustit pračku bez prádla na 90°C.
Což jsem udělala.
Jenže tentokrát pračka začala po svém ozdravení páchnout.
A prádlo smrdí taky.
Muž se prý na to zítra koukne.
Johoho.
 
Jdu aspoň chvíli psát, aby mi ten den nepřipadal tak zbytečně promarněnej.
 
 

14 komentářů:

  1. Dobrý večer,
    máte krásný stůl, mohu-li soudit z toho kusu, co je vidět pod notebookem. Určitě má styl.
    Hezký večer
    Zuzana

    OdpovědětVymazat
  2. No ano ... některé dny jsou prostě prima :-)
    Johanna

    OdpovědětVymazat
  3. Já už Vám to musím napsat. Taky miluju ředkvičky :) a mám úplně stejný problém s autem. Tedy už vlastně nemám, protože jsem se po posledním nesmazatelném zážitku rozhodla, že v téměř padesáti letech se už fakt nepotřebuju stresovat... Vaši anabázi si dokážu živě představit, zažívala jsem úplně stejné pocity. Před a po parkování mi tekl pot po zádech, několikrát jsem žádala o vyjetí z parkovacího místa cizí muže, občas jsem opouštěla na křižovatce místo řidiče, když mi manžel začal vysvětlovat, co všechno dělám špatně. Když jsem někam musela jet (tedy pouze v rámci našeho okresního maloměsta, do větších akcí jsem se nikdy nepouštěla), studovala jsem cestu na mapy.cz, abych jela nejlépe stále po hlavní a odbočovala jen doprava...
    Před lety jsem měla pocit, že bych se měla naučit být samostatná a jezdit, tak jsem si zaplatila kondiční jízdy. Byly strašné - jak pro mě, tak pro instruktora. Ptala jsem se ho, jestli zažil někoho, kdo jezdil hůř, než já. Řekl mi " Kdysi jsem jezdil s cikánem. Ale ten aspoň na křižovatce poznal z výrazů těch ostatních řidičů, kdo má přednost..."
    Ulevilo se mi, když jsem si přiznala, že se to asi nepoddá...

    Mějte se hezky a pište, ráda si Vás čtu.

    Darina

    OdpovědětVymazat
  4. Zpátečka je zlo! Já jednou musela před Penny požádat cizího chlapa, aby mi s autem vycouval. Myslím s mým autem 😁.

    OdpovědětVymazat
  5. Já jsem nedávno rovnala auto u nás před domem do řady tak dlouho, až jsem se ocitla asi půl centimetru od sousedova auta - a to moje bylo pořád předkem úplně mimo řadu. Musela jsem na souseda zazvonit a požádat ho, aby si tím svým autem kousek popojel a zachránil tak obě auta před zkázou... Naštěstí se ukázalo, že sousedova manželka den předtím skončila v podobné situaci před supermarketem, tak sice kroutil hlavou, ale bral už to celkem v klidu - a vlastně jsem tím asi i pomohla té manželce... :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Lucie, ředkvičky teda já ráda jen v létě a při prakování se snažím hlavně udržet klid i s kolonou za zadkem (pomáhá mi si říkat, že přece vidí mojí blond kštici, tak snad mě omluví), stejný problém s pračkou vyřešil přípravek z DM, který jí krásně vyčistí, stojí asi 40Kč a smrad je tatam ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. Na vyčistění pračky už mnoho let používám jen ocet. Nalijte do bubnu 1-2 litry octu a zapněte na 60-90°C. Vyčistí se a nesmrdí. Octem myji vše ... WC, okna, vodní kámen v rychlovarné konvici i na kohoutcích. Zázrak za 7Kč.
    S parkováním to mám stejné. Asi jako většina žen:-)
    Krásný den, Monika.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasim ocet je na uklid nej. Kdyz delali v mf dnes test s cisticimi prostredky tak ocet to vyhral na plne care.

      Vymazat
    2. Já to s octem taky zkoušela. Pračka pak smrděla nejméně 2 týdny. Prádlo naštěstí ne.

      Vymazat
  8. Já mám tedy s octem špatnou zkušenost,po octovém zásahu strašný odér několik dní,jana

    OdpovědětVymazat
  9. Milá Lucie,

    pračku mám asi zoufalou, za čištění považujeme praní na vyvářku. Ale pojistky?? To miluju. Moje vášeň. Potřebujete s něčím poradit? Vzpomínám si na jeden Váš příspěvek o pojištění na cesty.

    Mějte se krásně a přeji hezké psaní a praní- Jiřina

    OdpovědětVymazat
  10. Já jednou zaparkovala mezi samá malá auta s tím naším velkým, tak těsně, že jsem se bála, že nevyjedu. Naštěstí přišel malinký majitel malinkého favorita, který stál hned vedle mě, a s přehledem odjel a já mohla taky odjet. Jak já mu byla vděčná. I tak jsem se tam vytáčela ještě 5 minut.

    OdpovědětVymazat
  11. Používám ocet jako Monika z U nás na kolečku a jsem spokojená. Dobře, ze jsem si Vás dneska přečetla. Řídit auto jsem přestala před 15 lety.Dnes už jsem v důchodu a uz bych to nezkousela.Nemohla jsem prekonat strach , ze bych nekoho prejela.Ja jsem si dokonce sundavala boty pri rizeni.Martina

    OdpovědětVymazat
  12. A jeste jsem si vozila v autě naše tři vymarandy mamcu a jeji dvě holčičky.Už jsou bohužel v nebicku, moc mi tenkrát pomáhaly překonat strach.Mějte hezky den.Martina

    OdpovědětVymazat