neděle 10. dubna 2016

Pokoj pro babičku

Tenhle článek je určen spíš pro rodinu a kamarády, aby viděli, že si u nás babička žije hezky.

Pokoj jsem částečně vyklidila, ale Kryštofovy poháry a jiné věci zůstaly, je tu přece pocitově pořád s námi. Postel jsem ještě chtěla napatinovat na bílo, ale to už jsem nestihla.
Jednání o tom, aby sanitka převezla babi z Liberce k nám domů, bylo dost komplikované, takže to Ivan nakonec vyřešil po svém (za tyhle akce ho miluju). Ráno přijel do nemocnice, naložil babičku v pyžamu a pantoflích do našeho auta a odvezl k nám. Předtím se naučil od sester, jak jí píchat injekce (nepodařilo se nám v okolí sehnat zdravotní sestru, která by jí je denně chodila k nám píchat). Teď už si babička lebedí a je šťastná jak blecha.

Pobyt na následné péči špatně snášela. Dost nás zarazil fakt, že do koupelny chodí o berlích sama, ve sprchovacím boxu není ani madlo na chycení, ani zvonek na sestru. Naposledy, když požádala o mísu, měla ji pod sebou 50 minut a okraj jí tlačil do šroubů ve stehně, které jí byly voperovány.
Jídlo dostávala v omláceném umělohmotném nádobí, takže přestala jíst. Jo a jedlo se to, co zrovna bylo teplé. Takže třeba nejdřív hlavní jídlo, a až potom polévka. O kvalitě nemůže být řeč vůbec.
Chci jen říct, že mi vadí, jak tyhle zařízení berou lidem důstojnost.
Naše babi je jemná citlivá intelektuálka a to, že si zlomila stehenní kost, se holt stává i mladším.

Rozhodně nekritizuju konkrétní lidi, kteří v těchto zařízeních pracují, musí to být rachota, ale chyba je opět v tom našem posraným systému a chování vůči starým a nemocným.
Jako kdyby my všichni jsme byli nesmrtelní.
Ono se nám to vrátí.




 Budík po babiččině babičce. Kdysi jsem ho od mother in love dostala.




17 komentářů:

  1. ...a ešte ,,blázni,,...mi o to ešte rozprávaj...
    ...koľko ťažkostí a bojov a papierov ma to s manželom stojí, aby im bolo lepšie, dôstojnejšie...
    Komôrka pre babičku u Vás (v srdci) je moc pekná :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Luci, tuhle etapu života znám. O naší babičku jsme se starali cca 20 let dožila se 102. A co máme ještě společné? Ten budík! Máme naprosto stejný! Babičky tatínek byl hodinář a tak nám několikero hodin zůstalo a také přesně tento budík:o). Měj se krásně a přeji i hodně síly..Inka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stejný budík, to je neuvěřitelné!
      A ten věk 102 také. Gratuluju, to jste se společně starali skvěle, když se babička dožila 102 let. (Mé pratetě je teď taky 102, ale jinak široko daleko nikdo takového věku nedosáhnul.)

      Vymazat
  3. Babicce u vas bude urcite fajn, jen me mrzi, ze ty nemocnice takto (ne)funguji:-(. Clovek by z toho brecel... a nebo mozna spis nekoho nekam nakopal...M.

    OdpovědětVymazat
  4. Lucie, to je krásné. Né každý se tak zachová a je ochoten změnit život. Správně jste řekla, všichni zestárném a úcta ke stáří se nějak vytratila, následná péče u nás znamená, už to nějak doklepej, už tě nepotřebujeme. Smutné, ale my víme kam tečou peníze a kde chybí. Přeji mnoho šťastných chvil s babičkou.

    OdpovědětVymazat
  5. Poslední odstavec vytučnit, zvýraznit, do kamene vytesat, protože je to přesně tak a ty poslední 2 věty jsou úplně nejděsivější, protože to tak prostě je. :-(

    Domácí péči snáší každý líp, jen to bohužel vždycky nejde uskutečnit. Toto pojetí mi připadá ukázkové. Takže lze kalkulovat i s tím, že to budou kopírovat vaše děti ;-)- a tak to má být.

    Ať se vše dobře hojí!

    OdpovědětVymazat
  6. Pěkný pokojíček.Ale tento komentář je spíše prosba na filmového znalce. Lucie, prosím,
    neznáte nějaký natočený film o migraci, uprchlících apod.? Je to pro studijní účely.
    Děkuji moc a přeji hodně štěstí a hezký večer.

    OdpovědětVymazat
  7. Milá Lucie, tak na téma zdravotní péče u nás rozhodně seriál nepište. Ten by vám tedy určitě nenatočili.
    Já tvrdím, pokud to nezažijete neuvěříte.
    U nás V Litomyšli se proinvestovalo(prošustrovalo??) půl miliardy do tzv. Zámeckého návrší, což je spojení moderní architektury s historickými památkami ve městě. Někdo se na tom pěkně napakoval, někteří i poplacávali po zádech. Ale že lidé zde umírají na LDN v nedůstojných podmínkách nikdo prozatím vážně neřeší a nikoho to moc nezajímá.
    Když loni po ročním ležení zemřel doma můj tatínek, tak mě dostala moje ne zrovna moc empatická postpubertální dcera výrokem "no mami, přece bychom ho nenechali umřít na pokoji mezi devíti cizími lidmi." Jinak bych vám mohla napsat litánie o zážitcích s nemocniční péčí. Těch story je hromada a můj závěr z toho plynoucí je: bojím se zestárnout a nedej bože být ve stáří na někom závislá.
    S pozdravem a přáním brzského uzdravení pro vaši babičku Radka

    OdpovědětVymazat
  8. Ty fotky mi udelaly knedlik v krku,zrovna tak budik a osloveni mother in love. Ja bejt babickou, uz se od vas nehnu. At urcite vyzkousi canesterapii s temi vasimi dvema terapeuty. Bude jako rybka! Jana & comp.

    OdpovědětVymazat
  9. Já mám zkušenosti ještě poměrně dobrý.
    Následná péče se nám taky nezdála, napřed, ale nakonec nebylo to tam špatný, sestřička třeba luštila s tátou křížovku a tak. Byla vidět velká chudoba toho oddělení - jídlo servírovali na prastarých porcelánových miskách snad z Rakouska-Uherska nebo v umělohmotné mističce. A někdy dali člověku chleba nebo rohlík rovnou do ruky nebo rovnou na stolek - že prý mají málo talířků... Pak asi museli častěji měnit povlečení (a to dělali, bylo vždy čisté), protože ti starci si tím dost zapatlali postel:)
    Byli vděční, když jsme jim tam nechali šampon a podobné věci, protože někteří lidi to prý ani nemají svoje.


    Výborná zkušenost je agentura domácí péče - chodí rehabilitační pracovník, i umyje starého člověka apod. a platí to zdrav.poj. Je to veliká pomoc pro pečujícího člověka, který je často sám už starší... (jako moje matka, 12 let péče o ležícího, z toho 8 let pracovala ještě na plný úvazek).



    OdpovědětVymazat
  10. Doporučuji také službu domácí péče. Mám s ní velmi dobrou zkušenost. Určitě do Říčan také dojíždí. Kdyby jste potřebkvala dodám kontakt. Mě vloni pomohla dochovat doma manžela v důstojnosti!

    OdpovědětVymazat
  11. Čí rodič tam musí skončit, aby se už konečně hnuly ledy?

    OdpovědětVymazat
  12. Lucie, jako bychom měly do puntíku společné starosti, taky jsem maminku nesvěřila následné péči...ale víte, říkám si, že vlastně máme obrovské štěstí, že máme prostředky a možnosti naše nejbližší LDN nesvěřit...neumím si představit, že bych byla zaměstnaná na plný úvazek, ve dvoupokojovém bytě a s dospívajícími dětmi a přesto jsou rodiny, které i za těchto podmínek dochovají své blízké doma, smekám před nimi...hodně sil přeji jarka

    OdpovědětVymazat
  13. V Litomyšli jsem byla letos v létě jako turistka a nechápala jsem ten kontrast nádherně opravených památek a udržovaných parků a DOSLOVA za zdí chudá oprýskaná LDN s potrhanými žaluziemi a zanedbanou zahradou. Budova je vedle Zlatého návrší, zámku, infocentra, Červené věže a krásného opečoávaného parku. Chlouba města v těsném sousedství s velkou ostudou a se starostou to nic nedělá? Litomyšl se chlubí tím, že město léčí duši. Můj duch dostal facku.Eva Součková Trutnov

    OdpovědětVymazat
  14. Lucie, máte svatou pravdu!!!! Posraný systém! Pracovala jsem jako pečovatelka v domově pro seniory. Péče o staré, nemohoucí lidi mě neubíjela tak,jak systém těchto zařízení.
    Máte na starost 20 lidí, z toho 6 totálně ležících klientů, kteří se sami nepoškrábou ani za uchem. Na nic a na nikoho čas! Na víc pečovatelek nejsou peníze, hlavně že se najdou na migranty a cikány. Věrná čtenářka z Moravy

    OdpovědětVymazat
  15. Milá Lucie,
    ten postřeh je naprosto realistický. A smutná pravda v tom, že odcházení je na posledním místě našich zájmů. Iluze toho, že nepatří k životu. Moudrá pravda stáří odsunutá tam ,kde už nikdo nenaslouchá...
    A mnohdy jsou Ti , kteří se starají a doprovází , tak málo ocenění, mnohdy to dělají nejlépe jak umí... v budovách špatného technického stavu, s nedostatkem všeho....vnášejí trochu světla do ponurých dní.
    Kéž by bylo dáno všem odcházejícím , odejít v kruhu rodiny.

    Maminka Vašeho muže, je čiperka, pakliže dojde po fraktuře stehenní kosti nebo krčku do koupelny sama, tak má ty nejlepší vyhlídky vrátit se plnohodnotně do života.Přeji dobré uzdravení a dost slunečných paprsků do srdce jejího i Vašeho pokoje.Ta možnost sdílení nemoci a poskytnutí Vaší péče je stejně hojivá, jako práce nejlepších operačních týmů. Tailor

    OdpovědětVymazat