Jsme v Bangkoku v Čínské čtvrti v obřím hotelu Grand China, je něco po šesté večer (vy máte o šest hodin míň). Čekáme tu na letadlo, poletíme ve dvě v noci s mezipřistáním v Dubaji.
Strávili jsme tu poslední den s Kryštofem a Monikou, ti odletěli před hodinou. Poslední společný oběd - a zase prázdno. Ach jo, to nemám ráda.
Zamávali jsme jim a sedli si do Starbucks, který je v přízemí našeho hotelu. Hodinu jsme koukali na auta a lidi na ulici, nešlo nám ani mluvit.
Zažili jsme toho společně hodně, To je skvělý, nejskvělejší. Rozhodně jsme ale společně vyléčení z exotické dovolené. Tenhle typ oddychu prostě není pro nás. Příště už radši do Českých Budějovic. Víte proč.
Protože v Českých Budějovicích by chtěl žít každý!
Luci, šťastný let..a třeba někdy v Českých Budějovicích:o))))))..Inka
OdpovědětVymazatJojo, loučení s dětmi,je to takový ošklivý a skoro bych řekl zlý, paní Lucie, nepěkná věc....
OdpovědětVymazatHlavně ať mladí v pořádku doletí a vy (všichni) též....
Magda
Na spoločnej fotke ste úžasní a mladí majú odhodlanie a sú spokojní...vaše spoločné šťastie :-)
OdpovědětVymazatDobrý let a dolet !
Luci, je mi to tak známé...to loučení. Přeji Vám štastnou a bezpečnou cestu! Fotka, společná, je úžasná!
OdpovědětVymazatNo jo, to je Asie... žila jsem tam dva roky a nikdy víc! já bych radši taky do těch Budějic :)
OdpovědětVymazatJe mi smutno za vás Lucie.. neumím si představit,že by se mi děti rozprchly do světa.
OdpovědětVymazatSpolečná fotka je nádherná.
Petra