Když vaří muž


I: "Ukliď mi kuchyň a já uvařím."
...
"Uklidila jsem. Mám ti dát vařit vodu na špagety?"
"Můžeš."
"Osolila jsem ji. Tři lžičky."
"Ta třetí nebyla vrchovatá. Viděl jsem tě."
"Napravila jsem to."
"Ty dvě předtím byly vrchovatý?"
"Jo, byly. Přísahám."
"Dobře, já to pak ochutnám. A běda, jestli ne."
...
"Můžeš mi oškrábat mrkev."
"Víš, Íve, na to ti asi seru."
"Děkuju za tvůj závazek."
...
"Ale mně by fakt pomohlo, kdybys ji oškrábala."
"Ne."
"Můžeš mi aspoň najít škrabku?"
"Jestli jsi včera něco škrábal, tak je v myčce."
"Včera jsem nic neškrábal."
"Je v myčce. Když oškrábu mrkev, můžu si tě pak vyfotit?"
"Dáš to na blog?"
"Jo. Bude to mít název "Když vaří muž."
"Tak to jo."

... jen upozorňuju, že jsem do manželství vstupovala se solidními základy vaření, vařím pořád, nicméně nechuť k této činnosti mě během let naprosto degradovala.
Ještě, že o tom můžu aspoň psát.

19 komentářů:

  1. Jak já Vám rozumím, můj muž vaří líp než moje matka s babičkou dohromady. Moje doména jsou už jenom polívky. A kdo říká, že závidí, tak neví o čem mluví. Uvařit pro něho je pro každého problém , protože se bojí, aby to bylo dost dobré...koupila jsem mu kurz v Prakulu, Vaněk je prý super, ale nic nového se prý nenaučil. On se o jídle navíc rád baví, jak , co, kde, chutě atd. atp....A taky nasadil laťku proklatě vysoko, po těch letech mi taky už nechutná všechno a mám zmlsaný jazýček. Tož tak.
    Zdravím Pavla

    OdpovědětVymazat
  2. To jsme na tom stejně, jen není ten muž co by mě u sporáku zastoupil:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Úsměv od ucha k uchu...dík!

    OdpovědětVymazat
  4. Se fakt chechtám. A co teda uvařil, když jsi mu tu mrkev tak ochotně nastrouhala? :-DDD Adéla

    OdpovědětVymazat
  5. Jééé, vy se máte, že nemusíte! Já musím a dnes nechci. Pro nedostatek invence jsem zabalila zbytky ze včera do listového těsta a máme vynikající pravé ruské pirohy. Ještě trochu kmínové poblévky a máme menu jako z Prostřeno. Přeji Vám dobrou chuť a nám klidný zažívací trakt. Jana

    OdpovědětVymazat
  6. A píšeš o tom skvěle! Pro mě určitě lepší než abys vařila a nepsala, to bych z toho nic neměla, takhle si mi prodloužila život minimálně o půl hodiny. Díky Ti a díky Tvému muži!
    Jako malá jsem prohlašovala, že si vezmu kuchaře a nebudu muset vařit. Můj chlap kuchař není, ale vzpomínám, že v našich začátcích mi pekl třeba králíka. Takže výběr byl dobrý, akorát já si ho pak rozmazlila. Chyba. Začínám jí po 20 letech napravovat, zatím dělá jen pár jídel, zato nejlíp na světě. Na Silvestra jsem nestíhala, tak podle osvědčeného receptu upekl kus hovězího a ještě 3 dny poté vzpomínal jak všem chutnalo. Takže moje rada dcerám bude: nerozmazlit a dát prostor. Spokojenost bude na obou stranách.

    OdpovědětVymazat
  7. Špagety, mrkev... takže Boloňské špagety? Můj muž uvařil celou štědrovečerní večeři a bylo to vynikající. Chlapi jsou na vaření šikovní, když se jim nechá prostor a najde se jim škrabka :-) Pěkný a vtipný příspěvek. Jako vždy.

    OdpovědětVymazat
  8. To je skoro jako u nás :-) Taky je vaření pro mně ta nejméně oblíbená domácí práce, raději bych uklidila celý byt, žehlení miluji, je to relax. Naštěstí o víkendu se už nedohadujeme, kdo bude vařit, je jasné, že to bude manžel. Přes týden je to bohužel na mně, jelikož jsem na mateřské, dokonce se i zlepšuji, ale je to se sebezapřením.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéje,já tedy stokrát radši uvařím než vyžehlím...dae

      Vymazat
  9. Směju se a dík! Větu: Dáš mě na blog? Tak tu znám...:o)..My v týdnu večer jíme často studeně:o). Došlo totiž ke kompromisu..Muž nevaří, já taky ne :o)!

    OdpovědětVymazat
  10. Opravdu se bavim:-). A muze v kuchyni tak trochu zavidim:-). udu se tesit na dalsi clanky. M.

    OdpovědětVymazat
  11. V životě jsem neuvařila svíčkovou, neupekla kachnu ani bábovku.....neměla jsem příležitost. Když byly děti malé a můj muž někam odjížděl, uvařil nám do zásoby do kastrůlků na dva dny dopředu. Podotýkám, že vařit umím...ale pokud je muž doma, vůbec mě nenapadne starat se o to, co budeme jíst...
    Pomocné práce občas sama nabídnu...někdy i tu mrkev oškrábnu...ale výjimečně :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Tak přesně Tvůj příspěvek jsem dnes potřebovala na spravení nálady...skvělý, díky!

    OdpovědětVymazat
  13. ...směju se...
    U nás, když vaří muž, tak si nalijeme sklenku vína. On vaří, já si něco čtu. Pak následuje věta: Už můžeš. Tzn. už jsem dovařil, můžeš uklidit kuchyň. Oboustranná spokojenost.

    OdpovědětVymazat
  14. Jedinečné! Aplaus a smích jako bonus - díky za krásné nové ráno, Luci :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Lucie, prosím, můžu Vás poprosit o email?
    Dostala jsem od kamarádky email, který by Vás mohl pobavit:-)
    Magda

    OdpovědětVymazat
  16. Vždy jsem si přála muže, který bude vařit. Ne třeba každý den, ale bude mít pár jídel, která budou od něj nejlepší. Jednou jsem si přála, aby mi ten můj vysněný muž uvařil :) Pojal to odvážně, takže polévka rajská z pytlíku, hlavní chod špagety s kečupem a se sýrem a jako dezert tatranka. Snaha se cení :) ale vaření už zůstalo na mně :) Díky za článek a pozdravujte toho svého kuchaře. Radka

    OdpovědětVymazat
  17. Můj muž vaří rád, když to neni často, sám si i potřebné suroviny nakoupí (hlavně maso).Trošku je problém v čase,když vaří oběd většinou je z toho večeře a pak v množství, když nepozveme potomky jíme uvařené 2 dny a zbytek na mrazák, také má velkou spotřebu papírových utěrek aspoň půl role. Po skončení vaření nastupuji já,vyčistit pokecaný sporák a neuvěřitelným množstvím misek,talířků,hrnců,prkýnek na krájení...plním myčku,ne že by to do té myčky odmítl dávat ale nebavilo mě kupovat častěji nové hrnky ,talíře,které tam spíš padaly a podle toho vypadaly.Nestěžuji si jinak zlatej. Lena

    OdpovědětVymazat