sobota 28. listopadu 2015

Pozdrav z postele


Od včerejška víc spím, než jsem vzhůru, ale dnes už jsem musela aspoň na pár hodin vstát a pracovat.
Stela: "Mami, a víš, že některý rodiče, když jsou nemocný, tak nepracujou? A některý nepracujou ani o víkendech, i když jsou zdravý!"

No jo, nebýt osvč, tak jsem asi už pár týdnů na nemocenský.
Jenže o mě se stát nepostará, a ani nikdy moc nestaral.
Jsem tomu ráda.

Včera mi bylo hodně zle. Nějak se mi celý ten doktorský týden sečetl, a navíc nám v neděli umřel kamarád. A protože můj zubařský zákrok byl ve stejnou dobu, nemohla jsem mu jít ani na pohřeb. Myslela jsem, že aspoň odpolední rozloučení v tenisovém klubu stihnu, ale lehla jsem si - a všechno na mě tak spadlo, že jsem měla i halucinace. A v takovým stavu nemá smysl nikam chodit.
Ale v duchu jsem s ním pořád.
Ach jo.

Stela se rozhodla, že mi bude číst, když je mi tak zle. Abych přišla na hezčí myšlenky.
Dost mě to překvapilo, protože její puberta s mým stárnutím nejde moc dohromady.
Občas si myslím, že kdybych omdlela na ulici, tak si toho ani nevšimne a klidně si půjde do déemka koupit rtěnku.
:)

P.S. Snažila jsem se Amandu vyfotit z nějakého hubenějšího úhlu, ale vždycky uhnula.

3 komentáře:

  1. Dobry vecer, Lucie,
    na tom vsem smutnem,obtiznem, bolavem a frustrujicim vidim mile pozitivum v tom, ze o Vas Stela tak pekne pecuje. Me obcas Emma doslova prevalcuje tim, jak je v krizovkach najednou dospela. Rovnocenny partner. Velka opora.
    Myslim na Vas, at jsou dalsi dny lepsi.
    Jana

    OdpovědětVymazat
  2. ach jo, tak to prajem skoré uzdravenie, nech sa vám čoskoro polepší

    OdpovědětVymazat
  3. uvědomuju si, že tenhle tvůj post v sobě nese mnohá bolestná poselství...přesto nebo právě proto (možná nějaký sebeobranný reflex, aby člověk vstal a šel zase dál) mě nejvíc zaujala zmínka o amandiných křivkách. řečeno s markem darcym: "já si jejích špeků dost považuju!" ať je brzy líp!!! zdraví eva

    OdpovědětVymazat