Stárnutí





Mám slabost pro stárnoucí kytky.
Připomínají mi staré lidi, kteří mají rozpuk dávno za sebou, ale něco na nich pořád je. Hodně na nich je. Zejména zblízka. Vyprávějí svůj příběh.
Dnes přijde moje hodná uklízecí paní a já budu moct v klidu psát, protože spoustu věcí udělá za mě. Až přijde k váze, tak určitě řekne: Ještě nevyhazovat, pořád dobrý, že jo ...

Už několikrát jsem si všimla, že stárnoucí květiny jsou teď mnohem častěji fotografovány i v in interiérech. Akorát se to musí umět. Já je zmáčkla jen mobilem. 

Docela by mě zajímalo, jaký vztah máte ke stárnoucím květinám vy.
Vyhazujete hned?
Znám interiéry, kde jsou každé pondělí a pátek nové čerstvé tulipány z diskontů.
Nekonečná nuda ....


17 komentářů:

  1. Lucie, taky to dělám, počkám, až úplně opadají nebo seschnou, má to svoje kouzlo... ale poslední dobou řezané květiny nějak nemusím, predstavuju si, kde asi vyrostli, kdo je natrhal a jakou mají za sebou dalekou cestu a nějak mě přejde chuť... ale z natrhaneho lučního kviti mám největší radost a vydrží mi vždycky týdny než jsem schopná je vyhodit :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ano Luci,je to přesně tak,jak píšete.V květnu moje mamka oslavila krásných 93 roků.
    V její tváři je tolik zážitků a prožitků a její mysl je stále obdivuhodná.
    Moc děkuji za to, že jí ještě mám.
    Hezký den.
    Stáňa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáňo, Vy jste to napsala i za mě.
      Nemám ráda vystajlované interiéry, nemám ráda přešminkované umělé obličeje - ani jedno nemá příběh emoce, jen dokonalé prázdno.
      A ty staré vrásčité obličeje, v těch je tolik krásy.
      Doma mám celkem známou tvář, je to jen pohled, ale až budu bohatá, dám si ho zvětšit. Je to čb portrét fotografovy babičky, v puse za ušima atd má sedmikrásky - nádhera. Jméno pána te´d z hlavy nedám.
      Mě nedávno zemřela babička v 85i a nejraději mám čb fotku, kde drží mého tehdy maličkého syna.
      Ty její vrásčité ruce s dokonalou "novou" kůží miminka:-)
      Přeji mamince pevné zdraví, užijte si každý den spolu.

      Lucie, ohledně kytek, pravda, souhlas.
      Ale neumím to praktikovat. Ve chvíli, kdy už takto zkrásní a já je chci přendat do čisté vody, nějaká její část odpadne.
      Z 99% to je květ:-)
      Magda

      Vymazat
  3. Většina kytic u nás končí usušených, bez nějakého mého zákroku. Je to nějaká neschpnost se rozloučit s krásou a vzpomínkou na okamžik,kdy jsem je dostala, nebo vázala:-) Prostě vše má nějakou historii i kdyžk krátkodobou. Moje tajemstv mé radosti i z tak zdánlivé bezvýznamnosti!

    OdpovědětVymazat
  4. Takýto životný postoj ma upokojuje..lebo cítim človeka...
    .....keď sme mali rekonštruovať dom,nabrala som odvahu osloviť architekta Jarinu,len preto, lebo uprostred svojho drevodomu mal átrium,kde obostaval jabloň trámamy,aby ju nemusel vyrúbať,vraj sa na nej deti hrali......viď Dom pod jablońou...
    ...staroba,už nad ňou uvažujem...čo na tom :).../Želary...Žeňa.../..najlepšie, keď sa žije s ňou...vyžaduje postoj ako k postihu,k chorobe ...a toto je znovu výzva...je to o človeku...tak uvidím...

    OdpovědětVymazat
  5. Třeba růže a hortenzie, levandule jsou pořád tak pěkné i když už jsou vlastně odkvetlé, zůstává jim kouzlo...
    Teď začalo období lučního kvítí a i přes alergii na pily je tahám domů a nevadí mi ani rýma, ani ten čurbes opadajících kvítků kolem vázy. No, ta rýma trochu vadí, ale vydržím to:)
    Bezva dny!
    Andrea

    OdpovědětVymazat
  6. Ad stárnutí
    Mám ráda staré ženy.

    Kytky řezané z květinářství nemám ráda, nejradši mám kytky rostoucí neutržené a když už něco ve váze, tak natrhané venku, ne z obchodu.
    Jak to teď letí před mým vnitřním zrakem, napadá mě, že kytky z květinářství mi připomínají kuřecí maso - taky je ho hodně, taky na mě působí předpěstovaně, plné vody a málo šťávy... umělej život, masově na prodej.

    OdpovědětVymazat
  7. Hrdě se hlásím k tomu, že mně žluté tulipány z Lidlu pomáhaly přečkat nekonečnou zimu! Mám ráda všechny květy, traviny a rostliny- kupované i trhané!
    Já květinám ve váze postupně stříhám nožičky úměrně zmenšuji vázičky... Zdravím Eva

    OdpovědětVymazat
  8. Já jsem asi ta špatná.
    Miluji řezané kytky, Nemám ráda květináče.
    Kytky řezané, jednoduché, nepřezdobené. A starám se o ně s láskou. Měním vodu, omývám stonky, vyhazuji ovadlé lístky.
    Stačí mi jen jeden květ. Třeba gerbera.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale kdež, špatná! Já si taky koupím nebo utrhnu novou kytku, nekoupím si rovnou starou :) Jen se s ní nerada loučím.

      Vymazat
  9. Já miluju řezané kytky, ale taky mi zůstávají ve váze do pokročilejšího stadia :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Přiznávám a ráda..kupuji ty kytice z diskontů a pokud bych je chtěla nechat zestárnout, tak buď ony nebo manžel:o)))..Většinou se zkazí voda a kdo ví, jak smrdí voda od kytek,tak okamžitě pochopí..
    Ano, já jsem ta, která pravidelně v pondělí si nosí kytku domů a hrdě si ji dávám do vázy..nemám vystajlovaný byt, ale kytky miluju a u mně prostě k zimě patří svíčky a kytky z Lidlu:o)..Jak začnou kytky na chalupě na louce, vyměním je za ten discont..Na podzim už ale zase ujíždím..a je úplně jedno, jestli to jsou tulipány, chryzantény, gerbery, růže..prostě moje srdce to..může:o)..Tisíc kytek - tisíc vůní, tisíc lidí - tisíc názorů :o))Hezký den..Inka

    OdpovědětVymazat
  11. Lucie, tak já mám ráda kytky čerstvé a klidně z Lidlu nebo Tesca, občas nadělají víc parády než z květinářství (ale to znáte, není to tak dlouho co jste tu jednu "ukázkovou kytici " měla :-), ale hlavně časně z jara nebo v zimě, teď se těším , že bude něco ze zahrady a z louky , ty jsou nejlepší. Ale je pravda, že někdy zvadnou krásně a mají své kouzlo i tak, ovšem já ve svém stavu , kdy mě te'd nic neba, jsem nechala třeba hodně dlohuho tulipány na stěně , kde z nich zbylo jen několik zelených stébel :-)))...to už bylo dost bez efektu. Krásné dny!

    OdpovědětVymazat
  12. Dobrý den Lucie, čtu s radostí spoustu blogů i ten Váš, ale ještě nikdy jsem nepsala komentář. Teď ale musím, protože mi přišlo na mysl, jak moc mám ráda kytky utržené z maminčiny zahrádky a dovezené do bytu a jak moc mám ráda jejich pomíjivou krásu. A jak moc miluji svoji maminku! Děkuji za tento Váš blogový příspěvek! Mějte se krásně, Jana.

    OdpovědětVymazat
  13. Luci, tak já nevím ... uvadlý mám občas taky, když nestíhám. Z diskontu, když tam od nás z venkova jedu, což je stálé méně a méně a méně ... když dojdou kytky ( i ty z mamčiny zahrádky, který teď "žeru"), jdu pro větvičky, když dojdou větve, dám svícen, když dojde svícen, dám mísu s ovocem. Prostě pořád něco. Ovšem co na našem stole je imrvére, tak ovladač k TV a památky po nepořádných synech a muži. Toho se zbavit prostě nejde :-D

    OdpovědětVymazat
  14. Počítá se k řezaným květinám i libeček od maminky se zahrádky? Než k němu seženu kořenovou zeleninu a kost do vývaru, zpravidla zvadne.

    OdpovědětVymazat