Salzburg





Návštěva Salzburgu se kvůli sněhové bouři smrskla jen na hřbitov a vídeňský řízek.
Obojí fajn.
Musíme sem znova, protože tušíme, že by se nám tu mohlo líbit.

Jedno udivení: připadalo nám, že z Rumunska sem přijel na velikonoční pondělí celý autobus žebráků, rozmístili je na všechny rohy kolem kostela a naučili "grussgott". Vypadali jako jedna velká rodina, byli si hrozně podobní. Neumím ty ubožáky nevidět, ale zároveň jsem měla pocit organizovaného zločinu. Snad poprvé v životě jsem nedala nikomu nic.
A pořád na to myslím.

9 komentářů:

  1. Krásný "historický" McDonald :)))

    OdpovědětVymazat
  2. chápu... já rozdávám všude všem i když bych měla posledních pár peněz v kapse... a někdy nevím jestli jsem magor nebo matka Tereza... těch podfukářů bude asi spousta... někdy se to těžko pozná...

    OdpovědětVymazat
  3. Co si pamatuji, tak nás tam děsí žebráci již od loňského února. Hrozně ty lidi pokaždé lituji, ale nedám.... Prý musí stejně všechno odevzdat. Divím se, že stát dávno nezakročil v jejich prospěch. Je to hmatatelná křivda na dětech a starých lidech a nic? Proč se tedy stále řeší naši nepřizpůsobiví? Eva

    OdpovědětVymazat
  4. A nepamatuješ snad na hlaváku v Praze hned v první půlce 90. let ty rumunský gangy? Byly tam matky v hadrech, co SCHVÁLNĚ seděly venku na dešti,kývavým pohybem chovaly děcko a žebraly. Přitom o padesát metrů dál byla teplá nádražní hala, žejo...

    Dávám jen tomu, komu opravdu chci. Výčitky nemám. Asi jsme už odolná vůči manipulaci.
    Já jsem ten, kdo se rozhoduje, komu co dá a proč. Nerozhoduje žádnej druhej.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že tam neseděly schválně. Byly tam schválně usazené někým, kdo je šeredně využíval! E

      Vymazat
    2. Jo a co to mění pro mě jakožto potenciálního dárce?

      Vymazat
  5. Lucie, moc Vám chci poděkovat za čas, který trávíte tvorbou blogu! Moc se mi líbí Vaše články, jste moje každodenní potěšení. Jsem na mateřské, ale naštěstí stále v kontaktu s lidmi, tak z toho (snad) tak neblbnu.Hrozně mne rozčilují věty maminek typu MY už papáme,MY kakáme na nočník apod.Nedávno jsem potkala svou bývalou vyučující nyni matku v pokročilejším věku a ptá se mi:Jitko a kolik vám je? Já: No 32.Ona: No né vám, ale malé!!! To fakt nepochopím a ještě na mě koukala jak na blbce. Přeji Vám mnoho štěstí a elánu! Moc zdravím Jitka V. P.s. Diky za tip na Humans of Prague, lidské osudy mě nepřestanou udivovat a smekám před všemi!

    OdpovědětVymazat