Ráno jsem od sedmi telefonovala, v půl devátý jsem si akorát jednou rukou místo pyžamovejch kalhot navlíkla džíny a letěla na angličtinu (v druhý ruce pořád ten mobil). Večer předtím to bylo přesně naopak - džíny dolů, pyžamo nahoru, mobil u ucha. Teď mě napadá ... myla jsem se vůbec?
No nic.
Na angličtině jsem zjistila, že mám strašnej hlad a nedokážu myslet na nic jinýho než na jídlo.
Takže jsem anglicky poprosila o skývu chleba.
A hned jsem se měla hezky.
Hroznej fofr teď.
A zákulisní boje.
To mi moc nejde.
Jsem zvyklá říkat face to face, co si doopravdy myslím.
Dnes mi moje mamka řekla, abych radši někdy předstírala, že jsem němá.
No jo, zná mě.
... a to jsem se v pondělí litovala, kolik že času pracovně visím na telefonu (musím viset), hodina sem, hodina tam, i když se snažím hovory krátit. Nezávidím, i když příspěvek je bezva a pobavil. Držte se, R.
OdpovědětVymazat...a nejlíp se má číča:-) Držte se, Lucie.
OdpovědětVymazatTereza
ourlifeontheseaside.blogspot.com
ty zákulisní boje to je na prd, to se pak blbě dělá... někdy sama sobě musím říkat drž hubu nestojí to zato... jenomže jak to má člověk někdy vydržet... držím palce ať se vyčistí vzduch... nebo ať tě to moc nežere, mysli na svůj vnitřní klid, ten je šíleně důležitý... hezký večer Inka
OdpovědětVymazat.... nabízím zda nemáte zájem přijet se podívat na naši pravidelnou týdenní několikahodinovou pracovní poradu - zaručeně se naučíte mlčet a jako bonus i námět na nějaký scénář by se našel ... Hezký den.
OdpovědětVymazat