Za devatero moři

Včera jsme šli prozkoumat noční život, ale moc nás to nenadchlo. Nakonec studený pivo doma bylo lepší. Na Boží Hod a lidí jak na Václaváku.

Zážitků a myšlenek hodně.
Ale nejde mi to písemně zpracovat.
Dočtena první kniha.
Dnes psací den. Tedy pro mě. Mo+ Kr šli turistikovat do národního parku, Iv + St odešli taky za zážitkem, ještě nevěděli, za jakým.
Pračky tu povětšinou perou jen ve studené vodě. Kupodivu se to dobře vypere! Zázrak, který nechápu. Doma mám fleky i při 60° C. Bože, na co já to myslím?
Ve všech pokojích jsou nonstop puštěny u stropu větráky. Jeden už se kymácí.
Myčka nemyje.
Při bližším ohledání apartmánu by to tu chtělo generální úklid, ale já ho dělat nebudu. Je to asi dlouhodobý problém. Snažím se ho nevidět a jde mi to.
Nová kniha rozečtena a napíná mě.
Ale já musím nejdřív obstarat vlastní postavy. Aby měly co žít.

Včera jsme ubili švába velkýho jak dětská bota. Brr.

Cherry mi napsala strašně dlouhý mail, kde popisuje, co dělá.
Samozřejmě ho nepíše ona, ale manžel její momentální paničky. Naprosto mě svým slohem šokoval, kopíruju aspoň kus:

Dnes jsem vstávala velmi brzo,asi tak v půl deváté,protože ten magor,co u nich teď bydlím, šel topit a najednou začal hrozně řvát ze sklepa,že prasknul bojler a všude je voda.V tom řevu se nedalo vůbec spát, tak jsem se sebrala a hurá nahoru k holce,abych alespoň na chvíli ještě zavřela oko.No nic moc.Do deseti lítali všichni jako splašení a pořád někde vylejvali vodu.Tak jsem si dala lehce kilo rizota a chystala se na ranní procházku.Mezi tím lehká kontrola kosti,která čekala od včera zahrabaná pod vínem na zahradě.Byla to fuška vyhrabat takovou díru,aby mi tu kost někdo nešlohnul.Měla jsem toho včera plnou hlavu.Ne a ne přijít na to TOP místo.Pokoušela jsem ji zahrabat i kočce Kábě do pelíšku,ale nebylo to ono.Kočka sice chvilku prskala,ale má velikost ji přesvědčila,že s tím nic neudělá.Pak jsem přesunula kost dolu ke stromečku,domácí pořád prudili,kde prý že to mám kostičku,no tak jsem jim na chvíli udělala radost.Nešlo to ale vydržet a já věděla,že kost musí do díry.Moc by mi zajímalo,zda jim to víno na jaře obrazí,protože jsem hrabala opravdu hluboko.Co mi ale zabralo času to dát všechno zase do pořádku,aby nikdo nic nepoznal.Trošku jsem se sice zprasila a panička řvala, ale já byla naprosto spokojená.

Tý vogo!
A pak, kdo je tady spisovatel?!