pátek 1. srpna 2014

Než si lehnu do jehličí



Pátek trávím s panem elektrikářem. Předělává některá světla a je hrozně precizní. Dnes se těžko shánějí řemeslníci, když potřebujete jen něco málo opravit na dvě tři hodiny. Když nejste kšeft. Ale pán je skvělej. Akorát je všude hroznej binec, tak si pak zauklízím. Už aby se z dovolené vrátila uklízecí paní. Moc se nám po ní stýská! Odpoledne přesun na chalupu. Jedno auto, jedno dítě, jeden králík, dva psi, dva dospělí a spousta tašek. Už jsme zase blízko rozhodnutí prodat oba domy a postavit za ně jen jeden. V Kokoříně. Jenže děti nechtějí, abysme jim vzali domov. Kryštof se s námi stěhoval asi desetkrát, Stela jen dvakrát - coby miminko. Jaké štěstí, že jsme stále nenarazili na ten správný pozemek s výhledem!


8 komentářů:

  1. Za poslední rok jsem se stěhovala třikrát, nyní mě to čeká zase, sice jen na tři měsíce, ale už teď se mi nechce, takže děti chápu ;-) :-D Řemeslníků a zvláště těch šikovných je jako šafránu, já mám jednoho doma, ale bez něj bych nevěděla, na koho se obrátit, dnešní chlapi už málo co opraví a jak píšeš, když nejsi kšeft, větší firmy nemají zájem... bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
  2. Tomu rozumím, taky jsme se kdysi rozhodli vyměnit byt v Praze a milovanou chalupu za jeden dům. Sice mám teď dům s výhledem, ale děti by prý raději zůstali doma v Praze a tak mi tam pomalu mizí .... Ale to by zmizely i tak :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hezký přístup ... .) Děti mají chápavou maminku. A rozhodnutí to bylo úžasné, protože váš krásný dům v přírodě je hotový poklad.

      Vymazat
  3. Šikovní, spolehliví a ochotní řemeslníci jsou vzácní, tak Vám Lucie k jednomu gratuluju:) A děti chápu, ale třeba já jako dítě jsem se chtěla stěhovat hrozně (nejlépe do Ameriky.). Splnilo se mi to až ve 14ti letech a bylo to navíc jen o vchod dál do většího bytu.)

    OdpovědětVymazat
  4. S řemeslníkem mám čerstvou a hodně špatnou zkušenost. Pan elektrikář přišel, kouknul na projekt a zmizel s tím, že musí ještě něco koupit. Přišel až druhý den v poledne, opět kouknul na projekt a dal se do práce. Ale uoha, šla jsem ho zběžně zkontrolovat a zjistila jsem, že výkresům zrovna moc nerozumí. Kutal díry pro krabice kde vůbec neměly být, neorientoval se. Tak jsem nastoupila jako technický dozor. Pán neuvěřitelně funěl, vzdychal a potil se, výsledek byl ovšem tristní. Zásuvky a vypínače si poletovaly po stěně bez pravidelných úhlů, zasádrové drážky se boulily, lišty nedržely kolmici. Předem dohodnutou cenu navýšil, vždyť se za celý den děsně nadřel!

    OdpovědětVymazat
  5. "Domov" je přece tam, kde jste všichni spolu. Až to Stele dojde, možná bude pozdě. A Vy s Ivanem přesto budete mít krásný pozemek s výhledem. Třeba Vám bude šedesát, ale pro vaše děti to bude "DOMOV" protože na tom místě s vyhlídkou budete vy DVA! Máma a táta! Marcela

    OdpovědětVymazat
  6. Marcela ma pravdu i kdyz se detem nechce stehovat protoze by musely opustit sve kamarady domov je tam kde je rodina spolu.

    OdpovědětVymazat
  7. Milá Lucie,

    s chalupou to chápu bydlíme u manželových rodičů a předěláváme chalupu, děti jsou velké a taky mají domov tam, kde vyrostly- trochu permanentní schíza. Hlavně jsem Vám chtěla napsat kvůli tématu víra a musím vydržet všechno- jsem také věřící, evangelík a mám to tak, že v Bibli se píše, že nejsme otroci a kdyby mi někdo ubližoval, tak mě nikdo, kromě mě samotné, nenutí s ním zůstat. Jinak v rodině jsme měly dost pestré zkušenosti s rodinným násilím a jsem ráda za všechny, kterých se to týkalo a měly sílu se od těch trapičů osvobodit.

    Přeji krásný odpočinek a potom práci v klidu a s radostí- Jiřina

    OdpovědětVymazat