středa 21. května 2014

Žiju, (ne)stylizuju




Dnes jsem viděla další díly své práce a šla jsem si strčit hlavu pod studenou sprchu.
Jak to, že na papíře to vypadá líp?

Přemýšlela jsem, jestli bych psala jinak, kdybych se tím nemusela živit.
Jasně, že jo.
Ale tohle asi řešíme všichni.

Třeba dneska můj stůl. Vyfotila jsem přesně to, co tam bylo. Nehnula jsem ani lžičkou.
Takhle DOOPRAVDY vypadá můj psací život.
Minulý týden jsem přestala sledovat několik mých dříve oblíbených zahraničních blogů o bydlení. Přejedla se mi jejich stylizace. Nevím totiž, proč víc a víc znásilňujeme skutečný život do naaranžovaných fotek. 
Teda takhle - vím. Protože mám zkoušku ze sociologie. Za jedna.

To, co mě živí, ale stylizace je. Snažím se příběhy zpracovat do podoby, kterou by měl většinový divák spolknout jak malinu. Je to překvapivě těžké, když v tom chcete zanechat aspoň kousek svého DOOPRAVDICKÉHO otisku. Stopu. Stopičku. Malíček.
Myslím, že kdybych jednou potkala svého většinového diváka, asi bysme si spolu moc nepokecali. Ale mohli bysme si dát aspoň panáka rumu. V tom jsem neobyčejně lidová.

:)




5 komentářů:

  1. Gratuluji že máš zkoušku za sebou a za 1, no to je supr. Naaranžované domácnosti se mi líbí ale...... Já mám doma občas bordel a nebo uklizeno. Moc se mi líbí Vaše bydlení. Jó a ten rum ten můžu taky.:). Přeji hezké nápady a hodně pohody. Irma

    OdpovědětVymazat
  2. Většinový divák neexistuje.marca

    OdpovědětVymazat
  3. Přemýšlela jsem, proč mám Váš blog v oblíbených - asi je to právě v té opravdovosti...no a výstavy, knihy - to už je už je bonus...hezký den - A:L

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Lucie, chtěla bych Vás poprosit, mohla bych si tento název článku použít jako motto pro můj blog? V úterý jsem si stěžovala na vystajlovanou umělost, která mě v poslední době bere chuť blogovat, ale marně jsem pořád hledala ta přesná slova. Děkuji mnohokrát.

    OdpovědětVymazat