Jak se píše film (možná)






Nakoukla jsem do jiných pokojů:





Dnes jsem se ze své jeskyně skoro nehnula. Jen na hotelovou terasu, kde jsem snídala, obědvala a pak i kafovala s kamarádkou. Kdybych uměla skákat z okna, tak to mám jen dva metry.

Psala jsem scénosled k filmu, o kterém zjednodušeně říkám, že je o domácím násilí. Už jsem dostala zálohu, takže jsem prostě musela nějak začít. Vypadá to asi tak, že si sednete a pustíte si ten váš film před očima. A pak heslovitě zapisujete pod sebe scény tak, jak je vidíte. 
Např.
46 - Petra si balí věci, stěhuje se. Řve na Igora, že mlátil dceru a to mu nikdy neodpustí. On prosí, klečí, pak se rvou. Zmlátí ji do krve. Vypadá jako mrtvá.

A když jste na konci filmu, tak je prostě konec. Vyšlo mi to na cca 50 scén.
Teď to vezme do ruky dramaturgyně a pročte to, aby zjistila, jestli to dává smysl. V první řadě stavebně, pak obsahově. Více či méně to rozsápe, vrátí mi to opoznámkové, já se příšerně naštvu a když se uklidním, tak se sejdeme a dlouhé hodiny to probíráme znovu od A do Z. Pak napíšu další verzi scénosledu. A ještě třeba několik. Když se zdá, že to aspoň stavebně drží, začnu rozepisovat jednotlivé scény do detailů.
To už bude mít takových 100 stran.
Zase to pošlu drtg, ta to přečte, rozsápe, já se vytočím, uklidním, sejdeme se ... a dál už to znáte.

Vím určitě, co bych v životě nemohla dělat.
Nemohla bych psát tlusté příručky o tom, jak se píše film.
Na famu jsme je měli jako povinné čtení, ale myslím, že jsem kromě Aristotelovy Poetiky (která byla tenká) nepřečetla nic. 
Možná jsem měla. 


8 komentářů:

  1. Teda Ty jsi tááák šikovná! Samota Ti svědčí (jen pro práci, myslím) a pokoje jsou hezké i okolí. Tak se nenech rušit a piš, abychom se mohly těšit na výsledek! M.

    OdpovědětVymazat
  2. Kdž si pustíte váš film před očima, vidíte konkrétní herce nebo "normální" lidi?:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oni většinou nemají tváře. Ale na hlavní hrdinku vidím konkrétní herečku, ale můžu se skoro vsadit, že režisér(ka) bude mít jinou představu.

      Vymazat
  3. Lucie,
    díky za fotky. Jak víte, že jsem si přála vidět, jak vypadají právě TYTO obkladačky zblízka? ¨
    Těší mě, že ani v exilu nezapomínáte na lehký make-up. :)
    S pozdravem "comming soon" A. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda, že jsem nakoukla do správnýho pokoje - vedle mě. Díky za kompliment!

      Vymazat
  4. Lucie, tím, že bys nemohla psát příručky, jak se píše film, se vůbec netrap. To je totiž první hřebík do rakve. Když spisovatel neví, o čem psát, začne psát o tom, proč píše a jak píše. To raději piš o tom, kdo koho bouchnul do hlavy. Nějaký ten mord :-) Poslyš, potřebovala bych přesto vysvětlit, zapisuje scénárista i detaily typu: má na sobě žlutý svetr (protože je to její obsesivní barva), odehrává se v pokoji s retro nábytkem??? Zjistila jsem, že v tom mám hokej a docela bych to potřebovala vědět. Stejně tak, kdo určuje, kdy je dobré scénu střihnout a kdy ne, střihač? Zasahuje do toho scénarista? A výslednou formu dává režisér? Ten mi v tom včera udělal ten guláš. Protože jsem si řekla, když režisér ví, jak má v pokoji s retro nábytkem stát hrdinka v tom užmoulaném žlutém svetru, proč si to nenapíše sám? K čemu pak potřebuje scénaristu? Omlouvám se, že se ptám jako blb. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě, že píše všechno, co o tom ví! Když je ten svetr důležitý, tím spíš! A retro nábytek, no jejej, to je základ! Druhou věcí ovšem zůstává, jestli mu to ten režisér splní, protože on to může vidět jinak. Proto je důležitý se s ním ještě před natáčením domluvit, na čem záleží mně a na čem jemu. Střihač může poradit, ale výsledný tvar je vždycky na režisérovi. Jen jeden film, z toho všeho, co jsem napsala, odrážel moji představu.
      A seriál - to je věc zadavatelů a peněz. Tam si člověk se svojí představou nábytku nebo žlutýho svetru neškrtne vůbec.
      Kdybys chtěl cokoli dalšího, piš na lucie.smich@seznam.cz

      Vymazat