Zprávy z Kokořína



neděle
17.25 rodina odjíždí, pes zůstává. Muž se se mnou loučí, jako by mě měl vidět naposledy. Z rokle jde nějaký muž, Cherry štěká jako posedlá. Málokdo v zimě kolem nás projde, navíc potmě.
17.38 je fakt dost tma. Nemáme záclony, ani závěsy. Dolní i horní chalupa jsou celou zimu prázdné. Do jednoho okna věším firemní tričko, do druhého spací kalhoty. Nevypadá to špatně. Zbylých 10 oken není tak na ráně.
18.22 pes kňučí, ještě se mnou není zvyklej sdílet moji samotu. Slibuju mu, že aspoň občas na něj promluvím.
18.55 díky sms kolegyně zjišťuju, že nemám aktuální scénosled 15. dílu, podle kterého bych zítra měla začít psát. Buď mi ho dramaturg neposlal nebo je v mailu a jsem blbá já. V každém případě musím zítra jet 15 km lesem ke kamarádce, která má pc a signál. Stáhnu si ho. Zbytečná komplikace.
21.20 Pár minut koukám na Doktory z Počátků. Ani jeden fór, ani jedna pointa. Že by tohle byla cesta k co nejvyšší sledovanosti?
22.03 na ČT Art dávají literární revue 333, konečně pociťuju svobodu samoty, tohle by mi doma neprošlo. Nádhernej pořad! Ti chytří a vzdělaní lidé!

pondělí
8.50 vstávám a raduju se, že je to spontánní, nikoli na budík. Noc byla úděsná, kuna měla na půdě mejdan, hýbalo se obložení zkoseného stropu, které je cca půl metru nad mou postelí. Pustila jsem si cd Hurvínka a pak dvakrát Cimrmany, nemohla jsem usnout. Hořce jsem litovala, že jsem si nepřivezla prášek na spaní.
10.29 opravuju po x-té 10. díl. Šéfová mi k jedné scéně napsala: Bohužel je to takové vyšťavené, unavené. Prosím o situaci. Kde jsou vtipné a překvapivé situace z prvních dílů? To jsou poznámky, které mě nikam nedovedou, na nic nenavedou. I hodiny sedím nad jednou scénou a stejně ji napíšu špatně. Když nedostanu nápad spontánně, už ho málokdy vysedím. 14.40 odjíždím ke kamarádce, čímž pádem vy tohle můžete přečíst. Domů přijedu za tmy, snad se dneska budu míň bát. A spím v seknici alias v obýváku.

7 komentářů:

  1. Tu noční samotu znám z chalupy. Na půdě šmejdí kočky, možná i jiná zvěř a já šíilím. První noc většinou nespím ;-) přes den jsem pak protivná, nepoužitelná. Druhou noc většinou usnu únavou . Ale to už je neděle a jedeme do "klidu" našeho městského bytu. Takový chalupářský koloběh.

    OdpovědětVymazat
  2. Zážitky, jak při plnění Bobříka odvahy:-) Přeji zaslouženou dobrou noc!

    OdpovědětVymazat
  3. Při čtení Vašeho postu jsem si zavzpomínala na své letní nocování na chalupě. Chalupa hned na návsi, není se čeho bát, přesto to všude vrže a ve vesnici panuje naprostá tma. Dokud moji dva psí přátelé neštěkají, vím, že se nic neděje a můžu nechat dušičku spát :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak já bych se v první řadě po.... strachy v tý chalupě! všude bych musela mít rozsvíceno, puštěnou telku na plný pecky, abych neslyšela svoje myšlenky, protože jediný myšlenky bych měla na to, jak se chovat při vloupání, znásilnění a pokusu o vraždu. Takže bych nenapsala ani ťuk, natož scenář!!! Luci, drž se a užívej si kuní rej na půdě:-) A.

    OdpovědětVymazat
  5. Uf, jste "ZOJA" !! Asi bych nechtěla mít chalupu (kecám) nebo tam být sama... Přeju příjemný pobyt. Šá

    OdpovědětVymazat
  6. bojim se jak blázen, krásně napsanej příspěvek. martina

    OdpovědětVymazat
  7. Pátek 22:43 čte Marki tvůj blog a zase se úžasně baví !!!! Pa, pa

    OdpovědětVymazat