Hodně píšu a mám pocit, že pořád to samý. Vymyslet do stejné místnosti při dvou postavení kamery třicetkrát jiný obraz se stejnými lidmi. Nemožné. Baví mě psát seriály, vyhovuje mi určitá nekonečnost, ale nebaví mě myslet na diváka. Předžvýkávat. Aby to pochopil ... a nemusel nad tím moc přemýšlet ... aby nepřepnul ... a když přepne, aby se vrátil ... prý se to dá trochu vypočítat. Já bohužel tenhle vzorec neznám. Ale analytici, kteří nám radí, prý jo.
Prý.
Těším se, že si oddychnu u domácího násilí.
Pardon, já vím, že to zní hrozně, nedělám si z toho legraci ani v nejmenším, ale strašně se těším, až se pustím do scénáře. Asi o jarních prázdninách v Itálii. Třeba už vůbec neumím psát svobodně!
Kanálie:)
OdpovědětVymazatTa koza!
OdpovědětVymazatTaky by mě trochu děsilo psát "kalkulovaně". Navíc zjišťuju, že to asi ani neumím... nebaví mě (a to se tedy týká odborných článků) sedět nad psaním hodiny a pořád přemýšlet, jak to co nejlépe napsat... mnohem raději píšu svobodně :-) Samozřejmě člověk stejně přemýšlí, jak to co nejlépe napsal... ale jak co nejlépe vyjádřit to, co chci říct, ne jak zajistit, aby to pochopili nejlépe úplně všichni, kteří to budou číst. Protože si myslím, že všichni lidi to beztak nemůžou pochopit... každý jsme tak jiný :-)))) I když mluvíme stejným jazykem :-)
OdpovědětVymazatChapu, taky mam krizi, i kdyz ne tvurci, ale tim hur. Dnes me probrala Vase fotka s prudce pozitivni kozou - mohla bych si ji okopcit? Prosiiiim. Lucka:-)
OdpovědětVymazatJasně. Kozy patří všem!
VymazatI když netvořím perem, ale s jiným materiálem, chápu ten pocit. Neumím na objednávku šmahem nic ze sebe vyždímat:-( Ale přeji, ať múza přijde a začne líbat nejenom na čelo, ale i celé tělo:-)))
OdpovědětVymazat