Proč si u nás doma nemůžete sednout na gauč






Celé dny teď píšu. Dnes končím šestý díl. Dopoledne jsme s Kryštofem obíhali různá potvrzení (zejména bankovní), abychom dokázali, že jsme za vodou a máme víc peněz, než máme. Tímto děkuji rodině a kamarádům, kteří nám v tom pomohli. Ze strachu, že můj blog čtou i na příslušné ambasádě, se ale o konkrétních krocích nebudu rozepisovat. Stačí, že kvůli tomu nemůžu spát. Výsledek je ale stále nejistý.
 

9 komentářů:

  1. Držím palce ,aby to dopadlo! Balím, zítra letím. Tak na viděnou! Marcela

    OdpovědětVymazat
  2. Pejsci úžasní, koukám, že jsou taky "venkovní" jako u nás:)A držím pěsti ať ta Austálie? výjde!
    Pro jistotu na oba tfuj tfuj tfuj!
    Pa PAvla

    OdpovědětVymazat
  3. Trochu odbočím ke kočkám. K našim se kdysi přitoulal kocour, no a klasika, zdomácněl.
    Teď je to gaučák, kterého podezírám, že myš uvidí pouze v případě, že se mihne v nějaké reklamě:-))
    K vánocům jsem našim dala cedulku, kde bylo nádherně v několika bodech shrnuto něco, co se vztahuje na všechno VENKOVNÍ zvířectvo
    1) ano, jsi náš, ale patříš ven
    2) tak jo, můžeš občas do domu
    3) NE, DO POSTELE NEPATŘÍŠ
    4) na jaké půlce chceš spát?
    Magda

    OdpovědětVymazat
  4. Jé, ti si pěkně lebedí:-)))
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  5. Jak ti psi způsobně leží na dečkách...........náš by si ji určitě nahňácal pod sebe a 7/8 svého dlouhého těla by ležel mimo..... :-)))
    Mládežníkům držím palce !
    Michaela.

    OdpovědětVymazat
  6. Luvko držím palce! Já teda ještě nebalím, ale taky se těším (snad) na viděnou na přelomu roku!

    OdpovědětVymazat
  7. No jo, co kdyby jim tam člověk chtěl zůstat :-))

    OdpovědětVymazat
  8. Vím, jak ti mladí touží vypadnout tady odtud a žít někde jinde a v pohodě, takže držím pěsti, ať se jim podaří zase zvednout kotvy.

    OdpovědětVymazat