pátek 19. dubna 2013

Putovní erotika

Čekám na zahradníka, který měl přijít v půl deváté. Takže to vidím tak na jedenáctou, řekl mi k tomu můj muž. Je skoro dvanáct - a zahradník nikde.
Čtu časopisy a v jednom je článek a ohlasy na druhý díl Padesáti odstínů šedi. Směju se.
 
"...uvědomte si, že většina žen v dnešní době má velké problémy, finanční, vztahové, zdravotní atd.
Je to prostě únik.
Něco jako útěk před zimou do Karibiku."
 
"Já zase nechápu lidi,
co se jim líbí číst Švejka."
 
"Určitě by bylo spravedlivé,
aby do příštího čísla nějaká obětavá novinářka
strávila týden sledováním porna pro muže,
aby o tom mohla napsat recenzi a posmívat se blbcům,
kteří na to koukají."
 
Já jsem nebyla schopná přečíst ani první díl. Prostě mě ta kniha nevtáhla, nedokázala jsem si do hrdinky "vlézt", a to při čtení nutně potřebuju. Ale nikomu to neberu. V ohlasech čtenářky vzdychají, jak by taky něco takového chtěly zažít. Jaká je to romantika. A vášeň! Nevím. Asi jsem eroticky nějak zbytečně moc vyrovnaná, protože to se mnou nic neprovedlo.
 
 
Ale dostala jsem nápad.
Pokud byste si knihu chtěli (asi spíš chtěly) přečíst, pošlu vám ji. Podmínkou je jen to, že až ji přečtete, tak o ní napíšete na svůj blog a nabídnete k dalšímu přečtení někomu jinému, kdo nechce vyhodit čtyři stovky za šest set stran instantní erotiky.
Jen připomínám, že se jedná o první díl - viz fotka knihy.
 
Pokud byste tedy měly (-i, by mě opravdu dost překvapilo) zájem, napište mi to do komentáře. Plus na sebe mail.
Možná to někoho z vás potěší, ale třeba se ani nikdo nenajde.
Jsem zvědavá!
 
 

45 komentářů:

  1. Oceňuji dobrý nápad, i když se putování nezúčastním, ta knížka mě totiž vůbec neláká. Radši se budu těšit, že se natočí, na čem teď začínáte pracovat. :-)
    A pište dál, čtu Vás ráda!

    OdpovědětVymazat
  2. Už je po přečtení ukázky mám pocit, že ty věty jsou takové... laciné. Lucie, pošlete tímto způsobem nějakou knihu, co za to stojí, ať svými soukromými ohlasy pozvedneme čtenářský vkus :-)

    Poslední dobou na Vás moc myslím, na všechny ty autorské peripetie. Připomíná mi to Rok kohouta Terezy Boučkové, nevím, jestli jste četla. A nakonec ještě jedno čtenářské doporučení - cokoli od Bohumily Grögerové. Píšu na její dílo diplomku a i když jsem jí kvalitativně i generačně na hony vzdálená, pořád mě motivuje její nezdolná životní energie, která jistě stojí mnoho úsilí. Zároveň mě fascinuje její opravdovost. Ve světě, kdy si každý na něco hraje (na pána, na manažéra, na milionáře, na pánaboha), je to skutečný balzám.

    Ať se dílo daří!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paní Grogerovou miluju (bohužel mi nejde napsat to přehlasované o), okouzlil mě její Rukopis i Let let. Co mi doporučíte dalšího? Pokud bude diplomka volně přístupná, s neskonalou radostí si ji přečtu!

      Vymazat
    2. Zapojuji se do debaty, nebo Boučková je skvělá - doporučuji Kateřinu Tučkovou !
      50 odstínů čehokoliv ani omylem :-) ...

      Vymazat
    3. a mělo tam být "neboť"

      Vymazat
    4. Ano, Tučková je "bohyně" :)! žádná jiná česká spisožena mě v posledních dvou-třech letech víc neohromila

      Vymazat
  3. Nevím, nepřijde mi úplně fér na jednu stranu se zastávat Troškových Babovřesk (resp. kritizovat kritiky, kteří film kritizují) a pak se tady povyšovat nad Padesáti odstíny šedi.
    Já vím, Lucie, určitě řekneš, že se nepovyšuješ. V Tvém článku stojí "nikomu to neberu", ale stejně to vyznívá tak trochu jako: "Když jste plytká kýčovitá blbka, tak vám to neberu..."
    50 odstínů jsem četla, celkem mě pobavily, koupila jsem si i druhý díl, ten už jsem po pár desítkách stran odložila, protože to bylo stále na jedno brdo. Myslím, že je to velmi úspěšná červená knihovna s trochou sexu, nic víc, nic míň.
    Instatní erotika, v tom máš pravdu.
    Ale v tom případě mi přijde velmi nekonzistentní obviňovat kritiky Troškových filmů ze "závistivosti" nebo "české malosti" nebo já nevím čeho...
    Jinak nápad s putovní knihou se mi líbí.
    Zdraví Bára Šť.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale Báro, vždyť víš, že já jsem nekonzistentní. Jednomu přidám, druhýmu klidně uberu - podle toho, jak to cítím. Ale nepamatuju se, kdy jsem něco takového udělala s úmyslem mu ublížit. To doufám, že nikdy. Jestli ten článek vyznívá, že jsem úplná blbka já, tak ať to tak je. Víš, že já nestojím o to korigovat, co si kdo o mně myslí. :-)

      Vymazat
    2. :))
      Žádný nekalý úmysl jsem v tom nehledala.
      Jen se mi zdá, že 50 odstínů je snadný terč. Každej (a teď nemyslím probůh že by se to týkalo Tebe), kdo se chce cítit aspoň trochu jako intelektuál, se do nich trefí. No jasně, že je to brak! Ale zároveň to v sobě má jakousi ingredienci, kvůli které to chtějí číst milióny ženských po celém světě.

      S Troškou je to podobné. Jeho filmy taky mají v sobě něco, co baví statisíce... možná milióny Čechů. Ale neberme prosím filmovým kritikům právo napsat, že Babovřesky jsou příšernej škvár! To není závist nebo malost, to je jejich práce. Kritik v celostátním deníku nebo zpravodajském serveru nemůže ignorovat film, který jde do kin ve 40 kopiích... A pokud ho neignoruje, tak musí napsat podle svého nejlepšího profesionálního svědomí, co si o tom myslí.

      Vymazat
    3. Báro milá, ale já si tady fakt nehraju na objektivního kritika. Tím článkem jsem jenom chtěla napsat, jak obrovská propast je často mezi tím, co chtějí lidi a co jim doporučí kritika. Možná se špatně vyjadřuju.

      Na 50 odstínů jsem se hrozně těšila, ale nebavilo mě to. Kdyby jo, napíšu o tom zdravici a nechám se klidně kamenovat. A to jsem celkem zdatná čtenářka červené knihovny. Protože je mi líto vyhozených peněz, ráda bych poslala knihu dál. Ale zjevně se mi to nepovede, protože po těch ohlasech už se ty čteníchtivé čtenářky budou stydět přihlásit. Škoda. Byl v tom opravdu jen dobrý úmysl.

      Vymazat
    4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    5. Pošli mě, nemám sice blog, tak napíšu když tak u tebe v komentářích, ale každádně pošlu knihu dál, dělám to tak i s knihami, které se mi líbí, ale o kterých vím, že je už do ruky nevezmu.

      Vymazat
  4. Lucie,
    já bych jednu přidala. Četla jsem ji o vánocích, asi do poloviny a od té doby se marně přemlouvám ji dočíst (když to stálo tolik peněz)...Nejblbější investice do literatury tohoto desetiletí. Bohužel většinou nakupuji přes internetový Kosmas. Kdybych nepodlehla reklamní masáži a do knihy nejprve nahlédla, nemusela mi teď zabírat místo na nočním stolku. Chápu, že takových jako já bylo asi víc, ale netuším, kdo kupuje ten druhý díl...

    OdpovědětVymazat
  5. Lucie, zeptám se trochu odjinud: Zkuste kriticky zhodnotit třeba - Ententýky.
    Nerýpu. Jen by mě zajímalo, co byste o nich řekla. V několik větách. Ne jen "oddychovka pro zasmání".

    Putovní kniha vs. blog je skvělá věc, skvělý nápad.

    Budu se těšit na vaši odpověď!

    Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Autor těžko může "kriticky zhodnotit" to, co sám napsal. U druhejch, to se mu to pochopitelně kritizuje. Ale myslím, že víc chválím, než kritizuju. Nicméně 50 odstínů (a že jsem se na ně fakt těšila) - velký zklamání. Ani relax, ani počteníčko, nic.

      Vymazat
    2. Počkejte, tak přeci, je to jako s upeču bábovku - umím ji zhodnotit. Projektuju chodbu - umím ji zhodnotit. Ušiju kabelu, zrealizuju zahradní slavnost, nakreslím obrázek do památníku... Trochu to na mě působí jako únik. Však nemusíte psát: JE to takové a makové ale MYSLÍM SI, že to je takové a makové. Opravdu by mě váš pohled na vaše dílo zajímal. Upřímně.

      Vymazat
    3. Vy asi ode mě čekáte nějakou sebekritiku. Ne, že bych ji neuměla a netrýznila se, ale tady vám můžu napsat jediné: Já ty postavy miluju. A i když je už nepíšu, často na ně myslím ... co asi dělají ... chybějí mi. Jako někdo, komu už nemůžete zavolat.

      Vymazat
    4. Tedy rozumím tomu správně tak, že ku zveřejnění neznámému člověku je jen informace o postavách, které se ve vás uhnízdily, je to tak?

      Vymazat
    5. Veroniko, zdá se mi, že chcete po Lucii nemožné. Copak není dostatečné známé, že vždy nejlepší jsou NAŠE děti? :-)))

      Vymazat
    6. Já myslím, že autor vždycky může své dílo porovnávat jen s ideální vizí, kterou měl v hlavě. Buďto se mu podařilo tu vizi zhmotnit, nebo ne. Autor scénáře k televiznímu seriálu to má o to horší, že jeho vizi zhmotňuje někdo jiný: desítky lidí, kteří přitom narážejí na stovky nejrůznějších překážek a omezení a musejí dělat spousty kompromisů...
      Takže jde o to, jestli chcete, aby Lucie hodnotila svůj scénář (který je jejím dílem) nebo hotový seriál (na kterém pracovaly mraky jiných lidí a od Luciiny původní vize se určitě aspoň v něčem odlišuje).

      Vymazat
    7. To je pravda. Zajímalo by mě hodnocení scénáře i hotového seriálu.

      Vymazat
    8. Nebudu nic hodnotit. Sorry.

      Vymazat
    9. Já vím, že ne. Přesto mi to nedalo, abych se nepokusila.

      Vymazat
    10. Zhodnotit vlastní dílo? Nejtěžší úkol, co znám, takřka nemožný... Myslím, že se autor zmítá v naprosté nekritické iluzi, ze které následně dost tvrdě padá na hubu k naprosté touze ten totální brak zničit... Aspoň já to tak mívám... Zhodnotit něco nezaujatě, nemožné...

      Vymazat
    11. Možná by mohlo být podobně obtížné zhodnotit cizí dílo.
      :-)

      Vymazat
  6. Marcela

    čtu Vaše stránky už dlouho, ale nikdy jsem neměla potřebu reagovat, až teď. Tuto knihu mají všichni kolem mně, má dcera, má skoro snacha, má kamarádka a všechny jsou nadšené. Skoro snacha prohlásila, že to je knížka, kterou chce mít ve své knihovně. Kamarádka četla do 4 do rána, dcera jakbysmet. No tak jsem si řekla, že si ten zázrak taky musím přečíst. No a jak jsem dopadla, jako vy. Nedokázala jsm se do ní začíst. A to jsem si myslela že přečtu vše co už jednou začnu. Nepřečtu, nebavilo mně to, nechci to číst.
    Jen tak na závěr. Švejka jsem četla a to několikrát

    OdpovědětVymazat
  7. Já teda nevim...ale přijde mi, že když Lucie se Vám něco nelíbí, tak jsou komenty ( až na vyjimku) stejné, že se jim kniha nelíbila, že to byl brak atd...kdyby se Vám líbíla, tak by se asi všem líbila taky...já sama jsem ji četla rovněž nadržená jak Alík a obklopená brambůrkama, tyčinkama a jinýma dobrotama...a dočetla aniž bych z těch pochutin stačila přibrat. No nevím. Nemůžu říct, že by se mi líbila ale ani zas tak hrozněj brak to nebyl. Když jsem kdysi četla Jackii Collinsovou ( možná špatně napsáno) její knížky mi přišly mnohem víc chlupatější než tato.Ale díky kruté realitě jsem přešla na mnohem drsnější žánr čtění než erotično a červená knihovna.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řekla bych, že né. A rozhodně k tomu nevyzývám. Naopak mě strašně baví ty protipóly. Takže se nebojte, ale vy se nebojíte, to vidím. :-)

      Vymazat
  8. Kdo se bojí nesmí do lesa. Než čtyři hodiny žehlit radši přečtu i druhý i třetí díl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Manžel těžko, ruce má obtěžkány ovladači nebo pivními půllitry,dcery mají na žehličku dost ošklivou alergii, psi to neumí tak selekcí zbývám pouze já.Žehlím už třetí večer, vždy po málo kouscích abych neutrpěla nějakou psychickou újmu.

      Vymazat
  9. Mě se tedy nejvíc líbí spojení/nadpis+zahájení: Putovní erotika - čekám na zahradníka - už to zní jako drnknutí na strunu fantazie, chacha :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že si toho někdo všimnul! Zahradník přijel místo v půl devátý v půl čtvrtý a hrozně spěchal. Ale příští týden to prý napraví! :-)

      Vymazat
    2. Spěchání radost zahání! Ještě že to ví manžel;))

      Vymazat
  10. A co zahradník,dorazil?O knize jsem četla,v praze mne šokovala její cena o Vánocích ale vydržela jsem a nekoupila.Koupila ji až tady,v angličtině a ještě neměla ani čas ji otevřít,stála v charitě jen dvě eura.A nakonec zjištuji,že mám asi druhý díl,protože je to Fifty Shades Darker.Hmm tak ji tam asi odnesu zpět,když není o co stát.I v mém věku mám nějak raději erotiku naživo a ne na stránkách knih.Takže já děkuji za informaci.Nechám se přenést raději ve své fantazii díky jiným knihám úplně někam jinam!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dvě eura v charitě, to mě pobavilo, i to spojení, pro mě by to tak odpovídalo. :-)

      Vymazat
  11. Taky jsem přelouskala oba díly, protože jsem je dostala k narozeninám.Kniha je šokující asi jen tou cenou. Absolutně nechápu jak se to někde mohlo stát bestsellerem, nic převratného jsem tam nenašla, erotické scény jsou dnes v každé červené knihovně. No v 50 odstínech vlastně není nic jiného než erotika, někdy celkem úsměvná. Takže doporučuji vypůjčit v knihovně, udělat si vlastní názor a nenechat se masírovat reklamou.... No jsou i horší braky.
    Lenka

    OdpovědětVymazat
  12. A jako doplněk diskuse: Synáček (17) si dnes přivezl diskutované dílko z intru, že mu to půjčila kamarádka... Pravil, že je na straně 120 a pořád se tam nic neděje. Asi měl o erotické literatuře taky jiné představy. Ani nevím, zda mám být ráda, že vůbec něco čte...

    OdpovědětVymazat
  13. Dobrý večer. Mám strašně ráda erotiku v knihách a filmech, ale nerada erotické knihy a filmy. Tak jsem čím dál raději, že jsem si tu knihu nekoupila, i když jsem o tom hodně uvažovala, vlastně jsem původně byla přesvědčená, že si ji koupím. Jenže to jsem si myslela, že je to kniha pro ženy, kde je TAKÉ spousta erotiky. No to je jedno, nepíšu kvůli 50 odstínům šedi, ale kvůli historce, kterou mi váš článek připomněl...Kdysi dávno jsem učila a doučovala děti angličtinu. Taky jednoho kluka v rámci přípravy na příjímačky na gympl, jeho navíc ještě češtinu. Většina knih, máme jich celkem dost, je v hlavní knihovně v obýváku. Převážně beletrie, odborné a naučné jsou v pracovně. Za doučování jsem nechtěla brát peníze, protože šlo většinou o děti známých, kamarádů, sousedů. Oni to nechtěli zadarmo, a tak jsem občas dostávala naturálie, což bylo fajn, a nakonec nějaký dárek jako poděkování. Když se blížilo ke konci doučování onoho mladíka, všimla jsem si, že si o přestávce čím dál častěji prohlíží naši knihovnu. Aha, velký čtenář, říkala jsem si a nabídla mu, že si kdykoli může knihy půjčit. Ne, to je dobrý,děkuju,ale já moc nečtu. To mě trochu překvapilo, ale vlastně proč ne, kdybych se doučovala matiku u sběratele známek, taky si je prohlídnu, i když mi jinak nic neříkají.
    Po čase kluk úspěšně udělal přijímačky, byl přijat na gympl a přišel se rozloučit a poděkovat. Přivezla ho maminka. Dostali jsme pár opravdu hezkých milých a užitečných věcí pro děti, vlastnoručně maminkou ušitých a upletených. Ty mi předala maminka se slovy - a David má ještě dárek pro vás, osobní, vybíral ho sám a chtěl vám ho sám předat. Byla to knížka a David řekl, že si všimnul, že mám asi ráda historii (spíš podprůměrně, řekla bych, ale s věkem se polepšuju), že máme hodně knih z historie (asi myslel naše Remarquy, Hemingwaye a nebo manželovy Mayovky, jinak si to neumím vysvětlit;), a tak proto vybral historický román.
    No...z historie tam byly myslím "vykasané rukávce odhalily její bílé paže", "suknice hladila její bílá lýtka", a nakonec "tasil ho stejně rychle jako svůj meč". Na mateřské jsem přelouskala i pár Harlequinek a musím férově uznat, že před tímhle by se všechny do jedné červenaly. Asi stejně jako já, když jsem pak jako naschvál často potkávala tu svého žáka, tu jeho maminku, a oba se pokaždé velice zajímali, jestli se mi kniha líbila a David to tedy dobře trefil, když to sám vybíral. Statečně jsem lhala, ale jednou jsem to nevydržela a zeptala se na to, co mě moc zajímalo - podle čeho ji vybíral? Podle ilustrace na obálce (kousek hradu v pozadí, hlava historické krásky v popředí...). Tak se mi docela ulevilo :)
    Lenka od vody

    OdpovědětVymazat
  14. Dobrý večer, Lucie,
    já bych do toho teda šla, díky za nabídku. O knize jsem slyšela tolik negativního, že fakt nechápu, jak může mít takový úspěch. Vyhodit za ni tolik peněz se mi nechce, řekla jsem si, že si ji koupím, až bude v Levných knihách, a tak v rámci Vaší hry ráda zkusím, jestli se to dá přečíst. I na blog o ní napíšu, sice to bude působit bizarně (píšu o Praze a o Paříži), ale čtenářům to vysvětlím. Pokud ji ode mě nikdo nebude chtít k dalšímu čtení, vrátím Vám ji zpět :-)
    Pokud by se Vám ji nechtělo posílat, můžu si ji někde vyzvednout.
    Hana Fialová
    praha-pariz@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  15. Již jsem o ní u sebe psala, tudíž se do toho erotického řetězce nemohu zapojit:-).Ale je to dobrý nápad

    OdpovědětVymazat
  16. Díky! Už jsem si myslela, že jsem skoro jediná, komu se to nelíbilo. A už jsem o tom taky napsala😀

    OdpovědětVymazat
  17. Ještě jsem nečetla, ale mám staženo ve čtečce, určitě zkusím aspoň začít, a´t si udělám vlastní názor. LenkaK

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj ženy:) Knihu jsem nečetla, ale myšlenka putovní knihy je mi sympatická:) Lucie, myslím, že jste to myslela hezky - takový happeningový počin:)
    Připomnělo mi to akci "Obraz za obraz", kterou uskutečnil fotograf Miroslav Tichý. Vyměnil tak svoje fotografie za díla od různých autorů:)
    Tyhle hry mám ráda a myslím, že to lidi hezkým způsobem spojuje.
    Kdyby pak byla volná ráda bych se akce zúčastnila i já, ale počkám si:)
    Pa ženský!!!

    OdpovědětVymazat
  19. Váš návrh mě nadchnul a pobavil. Hlásím se, jdu do toho. Znovu jste probudila zvědavost o Padesát odstínů šedi. Pod dojmem různých recenzí (hodně dobře rozmyslím, jakou knihu zařadím do své knihovny, která přetýká a knihy jsou všude), před vánocemi jsem odmítla nabídku dárku k vánocům ze stran své druhé polovičky. Pozdě mi došlo, že na knihu byl zvědavý asi nejvíc on sám. Takže v naší domácnosti by byli čtenáři dva, slibuji, že zde u Vás veřejně budu tlumočit i názor manžela. Počkám si, až na mě přijde řada. weliskaz@gmail.com

    OdpovědětVymazat