Od stolu

 
 
Ve tři čtvrtě na sedm ráno přišel zahradník zkouknout naši zahradu a domluvit se, co s ní vyvedeme. Pobíhala jsem venku (v dešti) v pyžamu a svetru, a byl to krásný začátek dne. Dopoledne kontrola v ÚVN s mým kolenem. Ortel jednoznačný: plastika vazů. Dřu si chrupavku. Tak teda na podzim. Léto nedám. Pak telefon právníkovi, jednomu z nejuznávanějších na autorské právo. Neznáme se.
Já: Dobrý den, jsem LK, já jsem -
Zarazí mě.
"Vím, kdo jste. Co pro vás můžu udělat?"
Zjevně moje špatná autorsko-právní pověst už dorazila i mezi právníky.
 
Ačkoli nic netvořím, nevím, co dřív.
 
Ten zajíc se na mě krásně směje.
Miluju, když mu ukousávám hlavu.
 

5 komentářů:

  1. A já zase miluju vaše články!
    Helena

    OdpovědětVymazat
  2. ... já začínám prdelkou :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Hlavy? Jak můžeš! Já vždycky panďuláky a zvířátka z kolekce nechala zešednout a posléze sežrat molům, sama sem nemohla. Jak to má hlavu, tak nemůžu.
    Kdybych byla kudlanka, tak s touhle povahou umřu hlady.

    OdpovědětVymazat
  4. No a jak to dopadlo s právníkem? Ví, kdo jsi a dál?:-)

    OdpovědětVymazat