pátek 26. dubna 2013

Co píšu

 
Před pár týdny mě napadlo, že napíšu divadelní hru. Nevím, jak se píše, ale děj, který mám před očima, se (pro představu) odehrává na jevišti jednoho z nejmenších divadel, co znám, totiž v Ungeltu. A pravda je, že tam hrají komorní hry pro dva, tři herce, protože víc se jich na jeviště nevejde. Hlediště má taky jen pár řad, takže máte neustálý pocit, že jste s herci přímo na jevišti. A nepřejte si sedět v první řadě! To jste mnohdy součástí hry.
 
Ale zpátky k mojí hře.
Neumím vysvětlit, jak se stane, že vás (mě) napadne divadelní hra. Uklízela jsem kuchyň a najednou jsem kdesi v hlavě viděla - slyšela dva starší manžele, kteří mají výročí svatby a vtipně bilancují svůj život. Douklidila jsem a oni zmizeli. Pak se mi začali zjevovat čím dál častěji, nejenom při uklízení kuchyně, a padaly z nich hotové dialogy, takže jsem sedla k počítači a začala je prostě jenom házet "na papír".
V průběhu házení mě napadla i zápletka, druhá třetí + další osoba - takže průběžně házím ty dialogy a vracím se na začátek, protože tam jsem ještě moc nevěděla, co jsou ti dva zač, takže podle děje jim začínám upravovat charaktery, aby byly konzistentní (což jistě potěší Báru ze Šťastného blogu).
V tuhle chvíli vůbec netuším, jestli se doberu konce. Ale když mě včera napadl i název hry ... tak třeba jo.
 
Fotky jsou ze zahrady, nádherně nám kvete sakura. Je to vždycky jen pár dní krásy, tak si to musím užít.
 
 

6 komentářů:

  1. Divadelní hry psal můj táta - za socialismu, aby se seberealizoval. Komedie, s narážkami na dobu, kontrolovanými a schvalovnými cenzory. Stejně tam vždycky něco bylo nebo si to diváci našli :)

    Co je to to ražniči, jak máte zapíchnuté vedle sakury?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně?! A dá se to někde najít - přečíst si, podívat se? O to bych strašně stála. Ražniči mě pobavilo, jmenuje se to Bojínek (podle tý trávy), jsou to rezavé tyče, navrchu skleněná a keramická kola - od sochařky Ivy Ouhrabkové. Moje láska.

      Vymazat
  2. Jasně že konzistentnost postav mě těší! A taky mě těší, že nejsem jediná, komu ten artefakt připomíná špízy na opékání! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Lucie,
    hry máme napsané doma - takže jedině osobní návštěva možná. Teď nevím, jestli je nějaká přepsaná do počítače, možná ne. Ale jednu předloni zas inscenoval soubor, který vede jeden člen původního divadelního souboru. Fotka zde
    http://www.flickr.com/photos/woolpecula/5497326603/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo vlastně tu nově inscenovanou "Bednu u Slavkova" nám dali na CD.
      Jinak jsou ty hry strojově psané přes kopírák a tak. Ťukání psacího stroje provázelo mé dětství.

      Jen napiš hru, to bude prima. Divadlo je naživo a víc se dotkne duše - aspoň té mojí - než film. Je to důvod, proč lidi chodí do divadla méně často, než koukají na filmy...?

      Vymazat
  4. Milá Lucia, úplne sebecky - bodaj by ste upratovala čoraz častejšie v tej kuchyni ...a určite by som si naplánovala návštevu divadla ,ktoré by hralo Vašu hru....

    OdpovědětVymazat