středa 20. března 2013

Podepsat/ nepodepsat

Již čtvrtý měsíc řeším smlouvu s Českou televizí.
Dnes ráno už jsem z toho byla tak vyřízená, že jsem skákala po bytě a sprostě nadávala. Jde o to, že ČT považuje slovo smlouva za akt jedné strany (jejich), kdy vám nařídí, co přesně máte podepsat. A když se bráníte, že smlouva je dohoda dvou stran, tak vás arogantně pošlou někam.V našich připomínkách máme od nich třicetkrát napsáno trváme na námi navrženém znění smlouvy.
 
Opět se mi potvrdilo, že vůči veřejnoprávní televizi je jednotlivec nikdo. Vždycky si vzpomenu na Kafkův Zámek. Mám přesně ty samé pocity.
A přitom vůbec nejde o prachy. Těch mi stejně moc nedají. Jenom nechci být zodpovědná za product placement, na jehož natočení nemám nejmenší vliv, ale pokud by překročil rámec vkusu (nebo čeho, ani nevím), tak podle jistého výkladu právě tohoto bodu ve smlouvě, můžu pokutu zaplatit já. Což by mohly po mně splácet ještě mé nebohé děti. Na to všechno mě moje právnička upozorňuje, takže já buď podepíšu s rizikem nebo si řecký příběh, jako mnohé další scénáře před ním, můžu hezky strčit do šuplíku.
Už je dost plnej.
 
Kryštof v akci
 
Ze sněhu je nadšený už akorát pes. Blaženě skáče do závějí, zatímco já za ním opatrně kulhám po ledu. Taky miluje koulování, po kuličkách skáče a polyká je. Labužník. Vlastně labužnice.
 
V pondělí si Cherry zatrhla dráp, takže jsme opět jeli k veterináři, kam jsme dorazili minutu před zavřením. Navíc bez peněz a bez dokladů. Ještě jsem doktorovi vezla drahé léky po Jenny, aby je dal nějakému potřebnému žijícímu pejskovi. Jenže jsem hmátla vedle a místo toho jsem přivezla léky mého muže na zlepšení funkce jater (alkohol dělá své). Veterinář se bavil.
Cherry se nechtěla nechat ošetřit, takže doktor vydal povel, ať ji můj muž zalehne. To mu jde výborně. Má dva metry a sto kilo.
Škoda, že se zaleháváním nedá živit. Nemusela bych pracovat.
 
 

9 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. To je fakt potrefený bod. Jako kdyby po mě chtěl klient záruku, že když si koupí knížku do knihovny, kterou jsem navrhla, že ho psychicky nenaruší.
    Co na to Řek? Pokud se mu Tvůj scénář líbí, nemělo by mu být jedno jestli poputuje do šuplete, ne?
    Příhoda s návštěvou u veterináře je výborná :o) Což mi připomíná, že našeho kocoura bude brzy čekat přeměna na kočko a dostali jsme doporučení na veterináře někde Tvým směrem, tak budu doufat, že bude mít taky smysl pro humor nebo ještě lépe, že to bude ten váš. Bude ho potřebovat. Taky dovedu být občas lehce zmatená...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jezdíme se psem do Českého Brodu, protože se nám hodně líbí místní pan doktor. Vypadá jak bratr mého muže.
      Řek se snažil, nechal si zodpovědnost za PP vepsat do svojí smlouvy, čímž si myslel, že to vyřeší, ale nevyřešilo se tím nic, nám to zůstalo. V podstatě je situace taková - buď podepiš anebo nazdar.

      Vymazat
  3. Lucie, se smlouvami mám stejné zkušenosti. "Silnější" má vždy pocit, že si může s jednotlivcem dělat co chce. Co já jsem se už kvůli smlouvám navztekala. Na jedno místo jsem nenastoupila právě proto, že mi nechtěli odstranit či upravit ze smlouvy jeden bod, se kterým jsem těžce nesouhlasila. Nyní dělám ve sféře, kde je nutností mít "pojistku na blbost" - s trochou nadsázky řečeno právě z důvodů ochránění nebohých dětí. Neřešila by pojistka i Vám tyhle starosti?

    Ale na druhou stranu - jak chtějí měřit zda něco přesáhne hranici vkusu? Každý ho má přece jiný. Co se stane, když nepodepíšete? Nepřipraví Vám pak smlouvu trochu vyváženější? Není přece údělem jednotlivce nechat na sobě dříví štípat.

    Držím pěsti, Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel pojistka na blbost mi nic neřeší.
      Problém je v tom, že my scenáristi jsme bojácné stádo. Až na výjimky. Každej radši strčí hlavu do vlastního zadku. Ach jo.
      Pak se vždycky dozvím, že akorát se mnou a mojí kolegyní je potíž. Jinak jsou všichni držhubové. Asi jim nevadí, že ohrožujou vlastní děti.

      Vymazat
  4. Právě jsem se chtěla zeptat, jestli všichni ostatní scenáristi jsou přizdisráči a drží hubu a krok a podepisují nesmyslné smlouvy nebo jestli jsou bojovníci jako ty. Což tedy nejsou jak vyplývá z tvého posledního komentáře. Ono se to ukazuje ve všech sférách podnikání, že lidi si nechají s... na hlavu jen aby jim někdo nevzal to kulový co mají. Je to smutný.A boj je zřejmě marný. Naplňujete mě to totálním odporem vůči ČT.Je to hnus, velebnosti! Držím pěsti v boji s blbcema! :-( A.

    OdpovědětVymazat
  5. Luci, tady je každá rada drahá ..... od PC s jistou mzdou každý měsíc je každý hrdina a bude ti radit, aby ses na ně vyprdla a nedala ses, jenže když nemá člověk za muže "Pištu Hufnágla" a musí každý měsíc platit účty uvažuje trochu jinak ..... rizika jsou veliká a konečné rozhodnutí je stejně na tobě .... já bych radila nevzdávat to a dál zkusit "vyjednávat", možná by pomohlo trošku jim pohrozit manželem, kterému jde skvěle "zalehávání" , třebas se leknou ..... :o):o):o) Marki

    OdpovědětVymazat
  6. Ach jo..to je hrozný. Neumím poradit, jen soucítím a obdivuju Vaši kuráž. Když Ti, co píší, jsou takoví introvertní .. asi k sobě potřebují asertivní manažery:)) Ale to by jim asi nejdřív musely stoupnout honoráře .. Iri

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se v Čechách nepěstuje. Bohužel. Byla bych první, kdo by ho měl. Ani by mně nevadilo, že mě někdo "prodává". Ale tady si scenárista (nejen) všechno musí oblízt po kolenou pěkně sám. Pokud teda s někým důležitým hodně nekamarádí.

      Vymazat