... jsou hrozně krásné slovo. Pořád si ho v duchu opakuju. Střapce, střapce. Nemám moc příležitostí tenhle výraz použít. Střapce. Zadala jsem střapce do vyhledávače a zjistila jsem, že jsem je ani ve svých scénářích nikdy nepoužila. Zvláštní.
Zjistila jsem ovšem, že Cherry střapce umí pomocí zubů naprosto perfektně odcvaknout od polštáře a vyplivnout. Šikovnej pejsek.
Připomnělo mi to Knoflíkáře.
Tento víkend pro mě jako by nebyl. Pořád píšu. Lopotím se nejenom s textem, ale hlavně s jeho formou. Tahle parta píše scénáře ještě do starých wordových tabulek a to mi zoufale nejde. Moje tabulky jsou i napotřetí jiné než u všech ostatních. Dramaturg do nich neumí vpisovat poznámky, produkce pak nezvládá mé scénáře vytisknout. Víc se tedy soustředím na to, abych všechno dodržela technicky a to mě svazuje.
Obyčejně píšu v programu, který vytvořil můj kolega, je bez tabulek a hrozně jednoduchý. Kdykoli v něm píšu, mám pocit, že lítám. Tohle je pro mě strašně těžkopádné. Nelítám.
Tak to musí být dřina,skoro bolestivá jak fyzická práce.Protože ten pocit že lítáš dává křídla a všechno jde snáz.Tak pevné nervy!Cherrynka je umělkyně,kdybys chtěla střapce třeba ustřihnout,určitě se povede prostřih látky nebo tak něco.Kdežto psíčková je odstraní čistě!
OdpovědětVymazatStřapec je vážně hezké slovo. Opravdu mě nenapadá moc situací, kdy ho vyslovit. Takže je asi i docela vzácné. Každopádně Cherry má můj obdiv - čistá práce. Taky mi hned v hlavě naskočili Knoflíkáři. Přeju pevné nervy s tabulkama, tyhle rádoby vedlejší technické a organizační záležitosti jsou někdy mnohem úmornější a dokážou kalit radost z jinak radostné práce. Směle do boje .)
OdpovědětVymazat