Přežila jsem

 
Asi tak dva roky zpátky jsem napsala scénář o domácím násilí. Přivedla mě k tomu Jitka Schneiderová, která se angažuje v charitě na pomoc týraným ženám a vzala mě s sebou do Rosy (Občanské sdružení ROSA je nestátní nezisková organizace specializující se na pomoc ženám - obětem domácího násilí a jejich dětem a na prevenci násilí). Takže jsme tam chodily, mluvily s paní ředitelkou i s týranými ženami osobně. Pamatuju si na úplně první schůzku, kdy jsme poslouchaly drsné osobní příběhy, pak se vypotácely ven a zašly do nejbližší hospody na panáka.
 
Docela brzy se naskytla příležitost realizace tohoto scénáře pro Soukromé pasti, ale ta nedopadla. Nesedla jsem si s paní dramaturgyní, nakonec ani s producentkou, každá jsme měla jiný pohled, názor - a pak se vždycky ten příběh rozpadne. Pravda je, že na něj pořád hodně myslím, ale Nova tehdy za pár peněz vykoupila práva, takže já teď na tenhle konkrétní příběh nemám žádné právo, tuším, že deset let. Možná víc.
 
Teď se rýsuje druhá šance.
Zatím je to opravdu jen šance, takže to nechci zakřiknout. Sepsala jsem nahrubo nový příběh a strašně jsem do něj zapálená. Včera si ho přečetla Magdaléna, což je moje nejbližší kolegyně, buď pracujeme jako spoluautorky nebo já píšu a ona je dramaturg - jako konkrétně v tomto případě. Ráno mi zavolala a děsila se toho, jak ten příběh je temný, že potřebuje nějakou naději. Zatímco s jiným drtg bych se scházela půl roku a řešili jsme, co tam teda dáme, takhle jsme na to přišly během půl hodiny telefonního hovoru, kdy převážně mluvíte o něčem jiném, ale ono vás to stejně k tomu nejdůležitějšímu stáhne zpátky.
 
Takže teď to znovu rozryju, zorám a zaseju, a pak budeme čekat, jestli nám to vezmou. Takových příběhů moc není, osobně znám jen jeden českotelevizní a přitom by tak bylo potřeba rozvířit diskuzi o téhle problematice. A formou televizního filmu se na to napojí nejvíc lidí.
 

21 komentářů:

  1. Lucie, moc vám fandím. Dělám v sociální oblasti, je to jedno z bolavých témat a je potřeba na ně upozorňovat. Určitě jste viděla dokument o týraných ženách ( Au!), kde právě Jitka Schneiderová četla komentář. Byla jsem z něj úplně hotová a několik dní jsem nemohla myslet na nic jiného. TAk ať to výjde!! LenkaK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, šílené. Vynasnažím se, ale cesta od scénáře k realizaci je někdy nekonečná.

      Vymazat
  2. Jéé.Ten pocit totálního zapálení znám. Zrovna jsem v procesu navrhování výtahu a každý den napadne mě nebo klienta geniální nápad, který v našem případě se později ukáže , že zas tak geniální není. Ale ukrutně nás to baví. Doufám, že Váš scénář se probojuje na obrazovku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky hořím. To se nejlíp píše. Jak se navrhuje výtah - to si neumím vůbec představit. Tak ať se nám daří!

      Vymazat
  3. Držím Lucie moc palce.... opravdu je o tom nutné mluvit a mluvit... aby ty ženy věděly, že to není normální a hlavně, že za si za to nemohou samy, jak je jim tyrany často tak dlouho vnucováno až tomu uvěří.... bohužel i já mám mezi kamarádkami příklad toho, že i nadprůměrně inteligentní žena je schopná se nechat týrat psychicky a posléze i fyzicky několik dlouhých let... a ještě stále hledat chyby v sobě....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I já s tím mám podobnou zkušenost - a to byl manžel kamarádky lékař. Dokonce primář! O tom byl ten můj minulý scénář, takže to zopakovat nemůžu. Ale tohle snad taky bude působivý.

      Vymazat
  4. ... drzim palce, aby se to dostalo na spravna mista,, do spravnych rukou a doslo k realizaci. Mam take znamou psychicky tyranou, odesla od neho. Ackoliv ona je ta obet, soud prisoudil deti jemu a ona .... bohuzel jsou zakony a zakony ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně o tom byl můj první scénář, že dcera taky byla přisouzena otci. Vidím, jak tohle téma rezonuje.

      Vymazat
  5. Spěchám sem, abych radostně zvolala, že i k nám do Hradce Králové dnes dorazilo Marianne bydlení.
    A vidím, že dnešní téma je závažné a úplně jiné.
    Třeba dostaneme při čtení ten správný impuls k dotažení scénářů, výtahů i vlastního života!
    Držím všem palce!
    A. Eva

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Lucie,
    přála bych si, aby Váš scénář pomohl k dobré věci. Bohužel moje zkušenost je taková, že oběti domácího násílí se někdy ani pomoci nedá. Mojí spolužačku na VŠ bil a týral její spolužák. Přes všechny naše rady a snahu o pomoc (měla kam odejít) to neudělala. Vše skončilo, až když ji spolužák opustil s jinou ženou, s kterou žil v jakémsi "paralelním vztahu". Poté paradoxně následovala období, kdy nás - své kamarádky obviňovala, že jsme jí nepomohly... Následovala známost s mužem - opět vysokoškolsky vzdělaným, kterého jsem znala dříve než ona a věděla jsem, jak hrubě se chová ke svým partnerkám. Přes má varování (i dalších našich přátel) je za něj dnes vdaná a mají spolu 4 děti. Manžel ubližuje jí i jejím psům (mimo jiné - 2 nechal zavřené v létě v autě, takže uhynuly na přehřátí organismu).Při jedné návštěvě musel dokonce fyzicky zasahovat můj manžel (v té době byla podruhé těhotná...). Naše přátelství nějak "vyšumělo" - žijeme každá na jiném konci republiky, úplně jiným stylem života, ale často na ni myslím. Je to jediný případ násilí, se kterým jsem se v životě setkala, ale vzhledem k tomu, že jsem někde četla, že je v každém šestém partnerském vztahu, tak mne občas napadne, kdo z mých známých ještě...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je typ ženy "oběť", zřejmě kdyby měla nového muže, najde si stejného. Nepochopím, ale takových žen tam bylo plno ... recidivistky. S těmi psy to je šílené, kdybych to dala do scénáře, tak mi to ani na schvalovačce neprojde a i kdyby prošlo, tak mě utlučou diváci, že přeháním ... ach jo, strašný téma.

      Vymazat
  7. Dobrý den, já si vzpomínám na film Hadí tanec. Před jeho zhlédnutím jsem moc nechápala, jak si někdo může nechat ubližovat. Proč proboha ty káči nezdrhnou?, nechápala jsem. Ale tam bylo hezky vidět, jak plíživé a zákeřné může násilí od nejbližších být. A že o inteligenci to vůbec není, ba spíše naopak. Silný moment byla reakce matky hrdinky-oběti: "Prosím Tě, musela jsi ho vyprovokovat!"
    Jen jestli osvěta pomůže...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejčastější model je, že to propukne, když je žena s dětmi na mateřské - a tudíž na manželovi (zejména) finančně závislá. To si umí tyrani vychutnat. A pak už to jen plynule pokračuje - nemá s dětmi kam odejít, atd.

      Vymazat
  8. Vzpoměla jsem si na jeden dokument "to všechno z lásky" T. Kudrny

    I já držím pěsti, hladiny se musí čeřit a třeba i pomůžete

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za tip!!! Zjistila jsem, že to je v archivu ČT na webu. Myslím, že to je něco jiného, než k čemu namluvila komentář Jitka Sch.
      Kouknu a uvidím. Hodná!

      Vymazat
  9. A to já jsem :o))) a vy určitě šikovná....určo jste zjistila, že existuje i pokračování s názvem "Jen se dívej" ...také T.K. Zdravím a snad zítra v MB :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tentokrát jsme bohužel zaspali, takže nejdeme a já navíc celý víkend píšu, takže bych to asi stejně musela vzdát. Tak se moc těším na reportáž!!!

      Vymazat
  10. Milá Lucie,sama jsem "jen lehce obětí"co se s toho dostala díky Bohu a rodiny po necelých 5letech.
    Udělejte maximum proto aby se Váš příběh dostal mezi lidi jako varování.Je třeba čeřit hladiny a nedovolit veřejnosti spát.
    PS:Viděla jsem na ČT 1-13KOMMNATU(?)-nevím jen kdo to byl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Míšo, děkuju za důvěru. Budu se hodně snažit, ale z deseti projektů vyjde tak jeden, někdy dva. Kéž by tento. Strašně bych to chtěla psát. Držím vám palce a děkuju za odvahu vystoupit ze stínu. To obdivuju.

      Vymazat
    2. Já děkuji za lidi,kteří si dají tu práci a nespí.
      PS:Má zkušenost je zahojená druhým manželstvím(7let) se skvělým mužem a otcem(našich)4dětí.

      Vymazat