Můj noční život

 
 
Spíme takto: já vlevo, muž vpravo, Cherry uprostřed. V noci přijde Stela, že jí nejde spát, ale Cherry ji nechce pustit na své místo (dříve Stelino). Stela jde do kuchyně pro piškot, dá ho dva metry od postele, Cherry vyskočí, aby ho sežrala, Stela i s peřinami hupsne na její místo a spíme. Teda oni spí. Mně to nejde, protože Cherry půl hodiny obchází kolem postele a hledá skulinu. Když k nám vleze, všichni ji skopáváme. Po hodině už to nevydržím a jdu si lehnout do pokojíčku. Cherry mě okamžitě v posteli nahradí. Nemůžu usnout, protože strašně dupe králík v kleci. Jdu do obýváku a usínám střídavě při opakování Otázek Václava Moravce a harrachovskými lety na lyžích. Ve čtvrt na pět slyším chrčení, běhá kolem mě Cherry a chce ven. Jen ji pustím, zvrací. Nemůžu zase dlouho usnout. V půl sedmé budík.
 
Dnes dávám dohromady námět na tv film o domácím násilí. Myslím, že k tomu mám ideální podmínky.
 
 

21 komentářů:

  1. Ešteže tie mačky sú menšie, skulinu si nájdu vždy. ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den, moc ráda čtu Váš blog. Často se u něj upřímně nasměju. Vypadá to, že Cherry už je u Vás absolutně doma. A ty fotky :-)) Je to neskutečně vtipné, že se tak velký pes dokáže zakutlošit jak malé zvířátko.
    Mějte hezký den. S pozdravem, Nika

    OdpovědětVymazat
  3. Dobré poledne, musím se přidat, že moc ráda čtu váš blog a je mi u vás dobře.... S pejksem to znám. Máme francouzského buldočka, tedy dva, ale jenom jeden je kontaktní - jak já tomu říkám a taky spí s náma v posteli. Máme jednu výhodu, děti už jsou velké a pes přece jen menší. Nicméně ve spánku dokáže zabrat neuvěřitelné množství místa a uhýbám jenom já... moji ,,hoši,, spokojeně spí a chrápou ( a to doslova ). Mějte hezký den Jitka

    OdpovědětVymazat
  4. Pes v posteli je parádní věc, dokud si pes nedělá nároky na větší část postele. Taky máme na noc v posteli ohřívátko a taky spí všude možně, v nohou, uprostřed, na rameni.....Objevila jsem senzační obrázek a je tak pravdivý:)

    http://www.baikasblog.com/2012/04/comment-un-chien-peut-gagner-votre-lit.html
    Zatím k nám do postele chodí jen pes.
    Hezký den P.

    OdpovědětVymazat
  5. Mně vaše Cherry připomněla adoptované dítě, co se potřebuje "domazlit".
    Radu nemám. Možná koupit větší postel.

    OdpovědětVymazat
  6. Priznám sa, že som sa s chuťou zasmiala, u nás je to obdobne. Naša malá yorkshirka Sheelly vystrieda za noc postele všetkých členov rodiny a ráno je prvá hore akoby nič. Ale nedáme ju nikam ani za svet, to je naše chlpaté bábätko.*Zdravím Lenka.

    OdpovědětVymazat
  7. Pravidelně se v noci budím ze strašného snu, že mi byly amputovány obě nohy. Kdepak, to jen naše Viki vymyslela to nejlepší místečko :).

    OdpovědětVymazat
  8. Krásné fotky a mooc děkuju za časopisy.

    OdpovědětVymazat
  9. Luci, musím se přiznat, že ač to zřejmě neměl být vtipný příběh , pobavil mě .... tak trochu jako u nás doma, jen s tím rozdílem, že nás v posteli utlačují dvě děti a kocour ...... a to tak, že po chvíli odcházím spát do dětského pokojíčku já a chvíli po mě i manžel .... nedávno jsme se probudili zase oba v pokojíčku, manžel kouká kolem a říká: Ty, miláčku, a nepřehnalas to trochu s tou výzdobou v ložnici .....":o):o):o) ...... Marki

    OdpovědětVymazat
  10. Když ona to ta naše zvířata domácí myslí s námi dobře. Já tedy naše Holynky do postele v žádném případě do postele nepustím ale když se nacházím ve spánkovém režimu a taknějak ztrácím kontrolu, tak mi jedna z nich přišpendlí peřinu tak, že odkopat se je jednoduše nemožné. No a ta druhá umí vytvořit na mé hlavě klóbrc, to asi aby mi netáhlo do uší.
    Jo a doufám, že jste po tak vydatné noci dala pořádný pyžámkový den :o)

    OdpovědětVymazat
  11. Fakt mě bavíte. Chvilkama si připadám, jako kdybych to psala já, se psem máme stejný "problém" :-)). Fajn večer eM.

    OdpovědětVymazat
  12. To se nedá! Já šla jen tak kolem a zas jsem se zasekla!
    Dvakrát jsem začala psát, jak to chodí u nás, a zase jsem to smazala.
    Naštěstí máme jen tři kočky. Nejvíc kontaktní je šestikilový zrzavý kocour, takže o fantomových bolestech víme své. Ale když kouká, ke komu by vlezl pod peřinu, tak oba nadzvedáváme tu svou a přemlouváme. Vítěz se pak poraženému nepokrytě vysmívá. Růža totiž umí dekorativně ulehnout, hřeje a jako bonus krásně vrní!
    Jen kdyby si třikrát za noc nešel ven namočit nohy do bláta. Dnes už máme kočičí dvířka, dřív bylo hůř.
    Čtvernožec musel na zahradě vylézt na jabloň, z jabloně po prkně na balkon, hop na okenní parapet, nad ním bylo čidlo reagující na teplo, nám to doma zazvonilo. Kdo spal mělčeji, šel otevřít. To máme tři kočky krát tři vycházky za noc...
    Kdo že to tu mluvil o domácím násilí?
    Tak dobrou!
    A. Eva

    OdpovědětVymazat
  13. To jsem ráda, že v tom nejsme sami. Nicméně jsme s mužem rozhodnutí, že se pokusíme vychovávat. Dítě i psa. O výsledcích budu informovat.

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuji, nádherně jsem se zasmála. Je mi jasné, že po takové noci Vám do smíchu není, ale nejde se nesmát. Radu nemám, také jsem spávala se svým psem. Děti už nějak pochopily, že každý máme svou postel a chodit přestaly. Ale mě stejně odnaučily tvrdě spát, několikrát za noc se budím a poslouchám...

    OdpovědětVymazat
  15. Mně nejde do hlavy,že Vy,tak hezky píšete o Vašich zážitcích a pak na objednávku vznikají klišoidní ehm,no fuj,co chtě nechtě ovlivňují ty,co asi nemají vlastní invenci k životu a jak je možné,že TV jsou takové exkrementy ?Podřizují se tvůrci tak úpadkovému vkusu,že zároveň snižují úroveň vkusu na míru,jenž pokud na člověka působí,tak degeneruje ?Já v tom nejedu,nemám TV a jsem s tím spokojena,jen se občas tak zamyslím.A pak ironicky glosuju.Jsem šťastná,že mám velkou postel a ta je stále obsazena.Domácí násilí vypadá jinak,než se domníváte,nejhorší je,když se týká dětí.Osobně k tomu můžu přidat zkušenost,že muai thai (thajský box) skutečně pomáhá :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Napsala jsem toho víc, které exkrementy máte konkrétně na mysli? Protože to nejde shrnout na jednu hromadu - tak abych vám odpověděla konkrétně.

      Vymazat
    2. Neměla jsem na mysli Vaše díla,což se domnívám,že vyplývá z textu,s největší pravděpodobností mně už minuly.Pokud mi chcete odpovědět budu ráda.V době,kdy jsem zrušila zcela vědomě TV,před 4 - 5 lety,zhruba,šlo v TV několik seriálů,Ordinace v...,když rozvedu to,co nazývám exkrementem,tak je dílo,co postrádá vlastní invenci,je v něm zakomponováno mnoho klišoidních prvků a relativizuje skutečnost,to co považuji za nejhorší je to,že vůbec nikomu nevadí,natočit seriál,co se odehrává na gauči a že na tomto motivu odrostla předchozí generace,(a to nejen jedna),ze zemí,kterým říkáme západní.Vaše díla se domnívám,že neznám,pouze jsem slyšela a domnívám se,že je od Vás cyklus povídek a ten byl hodnocen kladně,převážně kladně.Tak proto mně překvapuje paradox,jak je možné,že převažuje produkce,jak jsem nazvala exkrementů,buď je autor poplatný zadání,které klade důraz na potencionálního koncového diváka,pak na zadavatele reklamy a televize,jako prostředku,ovlivňujícího veřejné mínění.Neboť pokud bysme se vyvíjeli tempem,co kopíruje vývoj a tvorbu TV pořadů,ještě stále skáčeme po stromě.Je pravda,že nejsem typickým uživatelem,konzumentem a na mně by asi nevydělali zadavatelé reklam.Vím,že produkce v TV není určena k posunu,či experimentu,že tento prvek probíhá jinde,ale přesto mně překvapuje,že je tolik,z většiny takových,co jsou těmito kulisami ovlivněni a že je dost možné,že je to vztah oboustranně uspokojující.Jak už jsem psala,já jsem televizi zrušila.Moje otázka by zněla asi takto,je možné,že se tvůrci a producenti shodují na tom,že vyrábí díla,která koncového zákazníka naplňují asi tak,že dělají ten reálný svět poněkud růžovější a takového přikovou ke gauči,neboť je milé se dívat a konzumovat a vyhnout se námaze realizace a též i potencionálnímu selhání ??Růžová knihovna,co kopíruje tuto literaturu,z předválečného období 20.stol?Je výhodné a nejméně rizikové se zaměřit na mainstream,na střední proud,kdy nebudu ani pobuřovat,ani vystupovat ze zažitých kolejí ?Bere se v potaz množství těch,co máme v úmyslu oslovit ?Je v zorném úhlu pohledu zisk ?Je to efektivita maximální,za minimálního využití energie?Konkrétně,je možné,že je dílo cílené na 1 konkrétní skupinu a proto je tolik podobných příběhů,v TV,že projdou selekcí,tedy schvalováním,odlišné by se neuplatnilo ?Nebylo schváleno ?A dle Vás,na jaké úrovni je kvalita děl,či pro koho je určena ?Děkuji za odpověď.
      Díky za odpověď.

      Vymazat
    3. Úplně původní autorkou Ordinace jsem já. Vymyslela jsem ji, ale psala ji jen do roku 2007 (tzv. gynekologická část). Producent (=ten, kdo platí) vždy určuje podmínky. V komerčních tv musí vše být co nejlevnější, jiné náměty už snad ani nečtou. Můj první tv film, který jsem napsala, dostal bodové ohodnocení od Cinemy 100%. Byl asi dobrý, akorát se na něj skoro nikdo nedíval. Umění? Nevím. Dnes i České televizi záleží u hraných věcí hlavně na sledovanosti. Televize prostě žijí z diváků, jinak by to nedělaly. A střední proud tvoří tu masu - diváků, tudíž i tvorby. Takhle jednoduchý to je.
      Hezky se mějte.

      Vymazat
    4. No,to není potěšující,to jen urychlí úpadek.Nemějte mi to za zlé,protože Váš osobní příběh Vašima očima je parádní,ač zřejmě je,co mi z toho vychází neprodejný produkt.Je zvláštní,jak svět lační po senzaci,že tu masu tvoří jednotliví lidé,co podříznou sami sobě větev.Psal o tomto jevu etolog Konrad Lorenz,že pokud lidé ztratí cit a soucit z druhými,pokud budou žít v realitě spíše zprostředkované,tím otupí a budou násilničtí.Psal to v 70.letech minulého století.Vašeho díla a kreativity si vážím,každého,co tvoří,nemyslela jsem to osobně.Jen jsem hledala úhel pohledu a musím říct,že to na mně nedopadlo moc povzbudivě :-(.Tak se mějte moc krásně a ať se daří prosadit svoje !!!!

      Vymazat
    5. Myslím, že jsem kdysi byla stejně smýšlející jako vy. Proto vám odpovídám. Ti, co mi jenom nadávají bez chuti něco se dozvědět, mě nezajímají a neodpovídám. Co se týče např.evropských televizí, jsou mnohem odvážnější než ty naše v postkomunistických zemích. My si bohužel neumíme povyskočit. I když výjimky samozřejmě jsou. Ale i přes tohle všechno, mám svoji práci hrozně ráda. A i mainstreamové věci se dají dělat se ctí. I když vy nejste jejich divák. A to je dobře. Na to máte spoustu času. A třeba vás to nepotká nikdy. Taky hodně štěstí přeju.

      Vymazat