Na dnešek se mi zdál sen, že můj muž měl narozeniny a já mu přes svůj blog vzkázala, jak ho miluju a že mu přeju všechno nejlepší. Probudila jsem se hrůzou. Tohle je totiž věc, kterou vím, že nikdy nesmím udělat (a ani by mě nenapadla). Totiž, že něco, co můžu říct z očí do očí, vzkážu blízké osobě veřejně. Můj muž by hodně nebyl rád. Navíc já pro něj nejsem zasetalucie, a blog čte jen tehdy, když má pocit, že jeho kolegové na něj vrhají zvláštní pohledy nebo mu šéf dá malé odměny, protože si myslí, jak dobře si žijeme a žádný prachy nepotřebujeme.
Zkrátka když pojme podezření, že ti okolo něj vědí víc (natrefili někde na můj blog), zatímco on si žije ve své báječné ulitě, kterou mu spousta lidí závidí.
A možná ty malý prémie dostává kvůli ulitě a ne kvůli mému blogu. Jestli se k tomu někdo kompetentní můžete vyjádřit, budu jedině ráda.
P.S. Neříkejte to ovšem mému muži.
Dobrej sen. Můžeš ho tím něžně zlobit :o)
OdpovědětVymazatTy sněhobílý papučky moc politováníhodně (píše se to dohromady?) nepůsobí. Chtělo by to zašedlé králíčky s umolousanejma ouškama, ti by zabrali. Na mě teda určitě. Ale já zase nikomu prémie nerozdávám, maximálně ve větším přídělu drbání na zádech, pohádky nebo meruňkovýho knedlíku. No ale zase když je nouze, viď...