Svátek

Musím říct, že 13 je moje poměrně oblíbené číslo. Na rozdíl třeba od 7.

Děkuji za vaše přání k mému svátku, která mě (nejen) pod minulým článkem příjemně překvapila. A všem ostatním děkuju taky, jako by se stalo. Nechtěla jsem se vytahovat se svým svátkem, ale to bych nemohla předvést krásný dárek, který jsem dostala.

 

 

 

 

V neděli jsem si odvezla od rodičů krabičku s dárkem, dnes jsem trochu uklidila binec na stole a krabičku si slavnostně otevřela. Nádhera. Starožitná lucernička nebo co to je. Nikdy jsem ještě nic podobného neviděla. Když ji táta koupil na burze, byla prý rezavá. Teď je staře zlatá (to miluju), dokonce má zabroušené hvězdičky a otevírací dvířka na svíčku. Jen jí musím najít čestné místo.

Děkuju!

Co se týče zabalení, to je pro mě vždycky největší radost. Můj tatínek takhle balí odjakživa - do starých krabic, použitých papírů, zmotaných provázků - a myslím, že tím silně předběhl dobu, protože teď je to strašně IN. I kdyby v balíčku byla úplná blbost (někdy tam i bývá), to zabalení je pro mě nejcennější.