Jak jsem dopadla

Dnes jsem odhadla, že se ozval zase můj chronický zánět dutin a nebudu tedy čekat tu hodinu u ORL zbytečně. Odhadla jsem to správně. Akorát jsem čekala hodinu a tři čtvrtě, takže jsem přečetla Lidovky i včetně tiráže. Zjistila jsem, že přílohu už zase nevede moje oblíbená paní Pecháčková, ale někdo jiný. Kam mi zase zmizela? Nějak těm zvláštním přeskokům, které se dějí i v mém oboru, nerozumím.

Takže mám opět zánět dutin a znovu nastolenou otázku operace. No, nechám si to projít hlavou (a až se mi uleví, tak na to zase ráda zapomenu).

 

Ale jsou i radosti.

Odpoledne k nám vlítla moje paní na uklízení a přinesla mi adventní věnec, který dělala její dcera. Měla jsem takovou radost, že někomu stojím za to, aby si kvůli mně dělal škodu (jak říkávala moje babička). Jeden krásný věnec mi vyrobila i moje maminka, ten jsem ale v úterý zapomněla v Liberci (jak už mi bylo zle a chamtivě jsem jim odvážela ty vánoční ozdoby).

 

 

Pak vyšla taky nová Elle decoration. Náramně jsem si početla a objevil se tam i pařížský byt mojí oblíbené designérky Paoly Navone. Škoda jen, že tam není i její portét, je zajímavá stejně jako ten byt. Že by to mělo nějakou souvislost? Na to jsem ještě nepřišla.

A vyšla i Marianne, kterou si kupuju jednou dvakrát do roka. Je tam kartička z HM, když u nich nakoupíte za tři stovky, sto dvacet pět vám odečtou. Tak já teda něco nakoupím.

Mohla bych těm časopisům dělat reklamu. Placenou.

:-)

 

 

Jdu se léčit. Na ČT4 dávají živě biatlon žen. To je přesně ono!