Lampa, která není pro každého

 

Můj muž: "Stelinko, pojď sem a řekni, jak se ti líbí lampa, kterou si dneska maminka koupila?"

Stela: "Hnusná."

Ivan: "Hm. Tak to jsem rád, že nemáš vkus po mamince."

No jo, tak jsem si zase koupila něco z aukra. Lampička stála míň než lístek na mhd. A svítí! A má uprostřed šňůry takovej ten přepínač na svítí/nesvítí. Akorát jsem si při koupi nevšimla, že jí chybí cosi, za co by se dala přichytit na zeď. Nevadí, poradím si. Nechám ji někde jen tak položenou. Akorát to nesmí být nikde blízko mého muže, protože jsem dostala manželské napomenutí, že jestli budu tahat domů ten reálnej socialismus, tak se mnou Ivan nechce bydlet. Jiní se toho zbavují a já to kupuju. Snažila jsem se muže přesvědčit, že ale v kombinaci se současnými designovými kousky to bude vypadat opravdu dobře. Akorát škoda, že žádnej designovej kousek jsem narychlo doma nemohla najít ...

 

Chci moc poděkovat ceranně za její tip na úžasný blog http://www.freundevonfreunden.com/, kde jsou úžasné byty tvůrčích lidí a takových lampiček tam najdete habaděj. Na tomto blogu jsem v posledních dnech strávila několik příjemných hodin a bylo mi tam fajn. Koukněte tam taky, je to inspirace pro všechny, kdož si myslí, že nejde vedle sebe postavit komodu z ikea a peřiňák po rodičích ze šedesátek. Jde. Jen to musíte umět zkombinovat a hlavně vám tam pak s nima musí bejt hezky. Miluju byty, který odrážej nitro svých obyvatel a podobaj se jim.

V tom případě ... já jsem duší stará lampa.