Skoro ve sklepě

Pracovny (či jak to nazvat) muzikantů, skladatelů a zvukových umělců si bývají dost podobné. Jsou to taková doupata v nebytových prostorech jinak bytových domů. Tento je přímo pod Vyšehradem. Baví mě to prostředí i ty lidi. Asi by mě bavila i tahle profese, kdybych k ní měla vlohy.

Dnes jsme minutu po minutě rozsekali třetí a čtvrtý díl. Říkali jsme si, kam má přijít veselá muzika, kam třeba melancholie, kde stačí jen pár tónů nebo akcent ... snažíme se sladit naše pohledy na jednu a tu samou věc. Já říkám, co jsem kde slyšela, když jsem to psala, skladatel to zkouší chytit v tónech a producent nás mírní, že to, co bychom si chtěli vypůjčit ze slavných už existujících fláků, on nezaplatí (1 minuta = několik tisíc Kč). Na dva díly má pan skladatel jednu noc. Sebevražda. Ale nelze jinak, v pátek jsou schvalovačky v ČT a zítra oba díly ještě zvukově mícháme.

Pan skladatel projevil přání jet v sobotu na výlet. Ale producent mu řekl, že nejdřív v pondělí. Jenže v pondělí už prý nebude mít s kým jet. Tak jsme mu řekli, že mu někoho seženeme, ale hlavně ať přes víkend ještě skládá další díly.

Takhle se žije seriálem.

 Vlevo skladatel, vpravo jeden z producentů. Takoví ještě skoro chlapci to jsou :-)