Touto filosofickou otázkou se zabývám každý rok na konci června. Vzhledem k tomu, že většina mých kamarádek jsou učitelky a několik jich máme i v rodině, vím, že by jako poděkování za celoroční nervy s našimi génii přivítaly cokoli jiného než odkvétající kytku ze zahrady či supermarketu, bonboniéru z levných řetezců, ozdobnou svíčku, něco roztomilého keramického nebo mýdlo (na vesnicích stále aktuální dar).
Kryštof měl mnoho let za třídního učitele muže, takže vždy nosil láhev vybraného alkoholu. Že se to nehodí? Ale houby, když můžete flašku strčit doktorovi, proč ne učiteli? Jaký je mezi tím rozdíl? Učitel má vychovávat a doktor pít? Díky tomu byla u pana učitele naše rodina vždy v oblibě, protože jsme jako jedni z mála pochopili, co na konci školního roku chlap potřebuje (jeho vlastní slova).
Jedna z mých kamarádek učitelek dostává od maminky své žačky každý rok plnou bednu čistících prostředků, protože tahle maminka má úklidovou firmu. A od babičky jiné žačky desetikilový pytel cukru, protože babička je cukrářka (a dort se jménem a srdíčky k tomu!!!). Fantazii se zkrátka meze nekladou a nebojte se, že praktickým dárkem učitele urazíte. Naopak!
Vím taky o darech movitějších rodičů, kteří třeba koupili třídní učitelce městské kolo (rodina má cyklo obchod), ale to se opravdu poštěstí učiteli málokdy. Někdy jsou rodiče ve třídě schopni a ochotni se domluvit a koupit paní třídní dar za všechny dohromady. Ale to se u nás ještě nikdy nestalo.
Abych vás aspoň trochu inspirovala, určitě neurazíte, když koupíte:
Vstupenky do divadla, příp. kina (film už si dotyčný vybere sám, je to tzv. volná vstupenka) nebo dárkové poukazy kamkoli (od sítě drogerií DM, Rossmann, nákupních center ... po IKEA). Stejně za pěknou kytku dáte tři stovky a za týden je po ní. Proč tedy nedat něco trvalejšího?
Jedna moje kamarádka kdysi dostala od žáka krásný nerezový cedník, sice nikdy nepochopila, proč zrovna cedník, ale vyhrála jím v jejich škole každoroční pedagogickou soutěž o nejlepší dar. A slouží jí věrně už deset let.
My jsme v minulosti paní učitelky podarovali kvalitními řasenkami, hedvábným šálem, látkovou eko taškou na nákupy i dárkovou poukázkou ... A to i přesto, že můj rezervovaný postoj k českému školství dávám neustále najevo. Ale to s poděkováním konkrétnímu učiteli nemá co dělat.
Letos ještě nevíme, co vymyslíme.
A co darujete vy?
Zrovna včera mi kamarádka učitelka popisovala, kolik dostává vždycky mýdel. :D
OdpovědětVymazatNo super, díky za inspiraci. My taky kytky nenosíme, je to nějaký blbý přežitek, alespoň pro mě. My kupujeme panu učiteli hlavolamy a nebo takové ty vychytané kudličky, páč je tramp:-) a paní učielka loni dostala poukázku na masáž a byla moc nadšená, tak letos dostane něco v podobném duchu:-)
OdpovědětVymazatAť si to učitelé užijí! Podle mě mají co slavit:-DD
A.
Naprosto správnej přístup, ale moc nás asi nebude. Poukaz na masáž je bomba!!!Většina rodičů si myslí, že když koupí za rohem kus kytky, splnili úkol. :-)
VymazatZrovna dnes jsem odměny pro pedagogy řešila s rodinou. Asi zůstaneme u tradičního
Vymazatkornoutu s mixem oříšků a mandlí v čokoládě/jogurtu. Hodí se nejen pro pana učitele v ZUŠ, ale i pro třídní učitelku, která ještě v den vysvědčení odjíždí dělat táborovou vedoucí, takže by si kytku stejně neužila.
Hana
My se loni v první třídě smluvili...teda...nedovedete si představit jaká vlna odporu se zvedla nad nápadem dát paní učitelce něco pořádnějšího, původně byl návrh třeba zájezd na pár dní třeba do lázní, má malého často nemocného syna - neskutečné emoce, včetně od těch, kteří se školstvím kdysi něco měli společného, jak se to nehodí, jak je to přehnané, bla bla bla, byl to jen nápad a návrh do diskuze, bohužel to zůstalo nepochopeno... nakonec to dopadlo tak, že jsme se jakž takž dohodli na permici do solné jeskyně, uff. Po loňských zkušenostech si nikdo se zdravým rozumem netroufne navrhnout ani koupi ořezávátka :o/ Jedna maminka vyzjistila, že by paní učitelku potěšil poukaz na nějaké cvičení nebo co, tak se k tomu připojím, bude nás jen pár, ale co, fakt lepší než ozdobná svíčka. Na kytku jsme byli také domluveni hromadně - jiná maminka koupila hromadu voňavých růží z Průhonic, každé dítě dalo jednu myslím a ve výsledku z toho byla krásná barevná jednodruhová kytice. Ty kytky mám nějak pod kůží, že to k tomu prostě patří...je to blbost? Letos mám v plánu upéct 3 druhy slaných sušenek a nějak hezky je zabalit a přidat k tomu třeba ještě nějakou drobnost, to co tak člověk vypozoruje za ten rok, třeba paní učitelce na klavír dáme hezké pastelky, aby měla čím kreslit ouška notám :o)
OdpovědětVymazatNo snad to nebude úplně blbý.
Nikdy mi nevadilo dostať kopec kvetín - časť som dala babke, časť mame, niečo mi ostalo, takže potešili viac ľudí. Na našej škole je zvykom dať nejaký väčší spoločný darček na konci 1. a 2. stupňa.
OdpovědětVymazatUčila som na gymnáziu, tak tam sa už veľmi darčeky na konci roka nedávali, až potom pri maturite. Ale občas sa niekto vďačný našiel. Najviac ma potešilo, ak žiaci vypozorovali, čo sa mi páči, čo mám rada a darček bol potom v tom duchu. Dostala som napríklad balíček kúskov látok na patchwork, vlastnoručne maľovanú hodvábnu šatku, zošítky, hrnčeky, krabičky... Ale potešili ma aj praktické darčeky (tie boli skôr od rodičov) ako obyčajná káva alebo hocijaký domáci výrobok (zaváranina, sušené huby...) Aj tie sušienky by som prijala:-)
OdpovědětVymazatDěkuju, to jste mi udělala radost a domácí zavařeninu k tomu můžu přidat, to je super nápad...člověk si ani neuvědomuje co má doma za poklad :o) A v létě bych mohla udělat pár malých flaštiček bezinkového sirupu, loni jsem ho dělala na zkoušku a velmi bodoval, je to takové holčičí pití, mňam. A bude k Vánocům nebo na konec roku, to se uvidí. Vážně moc děkuju za inspiraci!
VymazatJej, to som rada. Myslím si, že aj keď človek sám čo-to zavára, rád ochutná zase niečo iné... A ten váš sirup, to by som si dala! ;-)
VymazatNo, musím říct, že jsem se dost zamyslela... My kupujeme květiny, hezké květiny a neberu to jako "odškrtnutí povinnosti". A naše holky jdou vždy se mnou a vybírají si květiny pro paní učitelky samy....
OdpovědětVymazatAle letos to možná zkusíme jinak!! Pokoukám, co by se dalo :-)
Díky za tip.
Já šiju učitelkám patchworkové drobnosti, i když až v posledních pár letech, kdy se tomu věnuju. Letos to bude nastavitelný obal na knížku i s vyšitým jménem třídní učitelky a kosmetické taštičky do hudebky. A skoro se bojím přiznat, že i to mýdlo jsem do nich strčila, ale zaplstěné do ovčí vlny z našich oveček :o))) Jinak je to spousta dobrých nápadů! Lenka
OdpovědětVymazatMusím říct, že tato diskuse mě překvapila a potěšila. Většinou totiž vnímám tu květinu (když už je) jako nějakou společenskou povinnost a podobně sofistikovanou diskusi bych nečekala zejména poté, když jsem se seznámila i s názory,že kytka nebo nedej bože bonboniéra pro učitelku je vlastně úplatek a že by za to měly být trestané (když to přijmou) Podotýkám, že to bylo myšleno naprosto vážně. Ale musím říct, že květiny dostávám ráda,ale originální dárky potěší, samozřejmě. Velku radost mi udělal poukaz do saunového světa, nebo na masáž, potěší i kniha. Ale jde o to, aby bylo vidět, že to to děcko chce dát, ne, že plní nějakou nespecifikovanou povinnost. A tady ta debata mě přesvědčila, že takoví lidé existují:-) Děkuji a hezké léto všem:-)
OdpovědětVymazatMoje dcera je letos v devítce a vymyslela pro třídní učitelku jako dárek strom - někteří spolužáci se přidali, jiní ne. Nejdřív museli vyšpiónovat, jestli má paní učitelka zahradu. Pro další učitele vymýšlí něco, prý hlavně vtipného, co se hodí do předmětu, který učí. Tak uvidíme:)))
OdpovědětVymazatJsem z oboru....a uvítala bych ledacos, kromě řezaných květin. Vždy se mi doma sejde nepřeberné množství voňavých krásek, které nemám pomalu ani kam dát /málo místa, málo váz/.Vítám originalitu....i ,,za kačku".
OdpovědětVymazatTaké každý rok vymýšlíme s dcerou něco vtipného... letos je to sušené ovoce a oříšky ve formě kytky: http://www.brydova.cz/napady/ostatni-/862-kytka-k-sezrani- plus mne také napadla poukázka na masáž....
OdpovědětVymazatVzpoměla jsem si na jeden rok, kdy jsem musela pracovně odjet na poslední červnový týden a dcera byla doma jen s manželem... na kytku samozřejmě ani nevzdychli :-)) a dcera mi radostně telefonovala, že paní učitelce krásně zabalila jednu lahev portského z mých zásob :-)) Moje kamarádky mne varovaly, že na mne přijde sociálka, když druhačka nosí do školy flašky :-)) Ale myslím, že jedna taková dobrá lahvinka na konci školního roku bodne i paní učitelce :-)
Díky Vám jsem se zamyslela a paní učitelka dostane krabičku razítek. Děti je dostávají každý den za chování a dcera už se těší, že bude mít v notýsku piráty ;)
OdpovědětVymazatM.
Vida, vida, jaká se z toho vyklubala pěkná diskuzička, nosme láhve, marmelády, poukazy na masáže, na cvičení, do lázní ... a když se neobejdete bez kytky, tak ji přibalte k tomu. Ať nám dobří učitelé nevymřou!
OdpovědětVymazatVzhledem k tomu, že sama učitelka, tak vím, co ostatním zvedne náladu, už týden vylepujeme se synem vzpomínkové album pro jeho třídní učitelku, se kterou se ve 4. třídě loučí. Dohodli jsme se s ostatními na poukazu do lázní, kabele (každá učitelka ocení :)) a já posbírala ode všech fotky a osobní vzkazy, a lepím a dopisuji. Věřím, že nakonec bude právě tohle ta správná nostalgická bomba...sama vím, že něco takového bych ocenila. Od svých dětí dostávám strašně krásné věci - od čelenek a korálkových krás až po kvalitní mixy káv (znají mé základní potřeby :)) Ale kytka mě ještě nikdy neurazila ;)
OdpovědětVymazatTo je skvělý. Jenže to je právě o tý osobní angažovanosti a taky o domluvě všech rodičů ze třídy. Což je většinou nemožné. Aspoň moje zkušenost je 100% taková. Lepší to bylo až u syna na střední, kdy se dohodli studenti sami a třídní dostala na maturitním plese šperk s diamantem (miluje šperky a jeden z rodičů má zlatnictví). Byla strašně dojatá a navíc si to absolutně zasloužila, protože tahala ty naše pubertální fakany ze všemožnej malérů. Klobouk dolů.
VymazatOd kolegyň vím, že u nás ve škole není vůbec samozřejmost na konci roku učitelkám jako poděkování cokoliv dávat. Takže jsme nic nečekaly a o to více jsme byly dojaté každou upřímně věnovanou kytkou. Nechala jsem jen krásné vazby, ze zbytku jsem udělala jednu kytici a mám z ní radost převelikou, taky je to moje první závěrečné květinářství...:-) Já raději kytky než bonboniéry... Ale zase, člověk je rád za to gesto, tak ani moc nekouká, co dostal... Jo a pokud jsou rodiče s prací učitele opravdu spokojení, tak kartička s milým vzkazem, to je to nejlepší, co může být. Kolegyně ve školce taková přáníčka dostaly a zaslzely jsme si všechny. No a jinak naše paní řídící letos dostala barvu na vlasy, což byla reakce na její často opakovaná slova: "...já z tebe zešedivím...":-)))
OdpovědětVymazatKytku dáváme vždycky a k ní ještě "něco" navíc. Dcera, když odcházela prvního stupně na druhý tak dala paní učitelce scrapovou knížku všech svých spolužáků. Paní učitelka byla milionová, takže si to zasloužila :-). Syn se se svou paní učitelkou loučil letos a ke kytce dostala fimo náhrdelník. Doufám, že se líbil.
OdpovědětVymazatNo můj tatínek btw děsnej šprýmař pověsil na dveře u svého známého doktora ceduli "Květiny a bonboniéry nepijeme" myslím, že spousta učitelů by toto taky ocenila:)Ono co taky s těma kytkama že jo..........Jsem učitelka:D
OdpovědětVymazat