Dnes žádnej ráj


Dnes jedu na grog. Ve vesnici byla osmihodinová odstávka elektřiny, ale ani mé důkladné přípravy mi nebyly moc platné. Už za hodinu se barák vystudenil, za další dvě mi došla baterka v notebooku a pak už jsem jen klepala zimu. Takže jsem k velké radosti Jenny šla ven a daly jsme si běhací kolečko. Pak jsem se vyrazila ohřát do hospody, dala si oběd a jela se ještě víc ohřát ke kamarádce. Čímž pádem mám zase ve psaní skluz. Takže dnes dávám nočku. 
A taky jsem bohatší o jeden nepříjemný zážitek. Ale je to tak osobní a citlivé, že nemůžu být konkrétní. Asi se nikdy nenaučím, že když vás někdo považuje za pitomínu, nemá cenu mu to vymlouvat, ale utéct. Jinak hrozí, že se stanete ještě větší pitomínou. A to přesně se mi stalo.
Ale pobrečím si až po psaní.
Hezkej večer.

P.S. Ráj je vesnička nedaleko nás, v Kokořínském údolí

3 komentáře:

  1. Lucie, přiznejte se, že vy jste se potkala s blbcem? Tak si připomeneme, co o nich říkal Jan Werich:-)
    "Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem.
    Blbce nikdy neusvědčíte z blbství.
    Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem."
    Tak kvůli blbce neplačte, leda tak nějak očistně, abyste to ze sebe vyplavila:-)
    Přeji Vám pohodovou nočku plnou tvůrčí inspirace a vytrvalosti.
    A díky za obohacení o nové slovo - pitomína:-D

    OdpovědětVymazat
  2. Lucie, váš blog čtu moc ráda, ne kvůli psaní seriálu, ale kvůli tomu ostatnímu. Takže děkuji a zbytečně se netrapte, kvůli ničemu a nikomu. Přeji hezký večer a dobrou noc. Jindra

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju mockrát oběma, ani nevíte, jak moc to pro mě znamená.

    OdpovědětVymazat