Rituály

Všední rána mají něco do sebe. Když nemusím na žádnou poradu, ani nic zařizovat a můžu si je užít podle sebe. Jenny je má taky ráda. Máme už své naučené rituály. Rituál je vlastně stereotyp, který vás ovšem baví. Kafíčko, noviny, scénář, dlouuuhé přemýšlení ... Dřív jsem taková rána nemívala. Kdysi jsem pracovala i ve fabrice a to mě ničilo. Seděla jsem v kanceláři se čtyřmi muži a bylo to skoro horší, než když jsem předtím seděla se třemi ženami. Byli to samí inženýři a bez jejich vědomí jsem na nich prováděla výzkum. Fascinovalo mě, že vždycky v pondělí přišli v čisté košili a s umytými vlasy. Košili nosili do pátku a vlasy se (hlavně tomu jednomu) umastily už ve středu. Ale neumyl si je. Asi měli doma zavedený koupací rituál v neděli. Radši jsem otěhotněla. Že si jako promyslím, co se životem. A promyslela jsem si to dobře. Nepatřím do fabriky. Ale jinak proti inženýrům vůbec nic nemám!