V sobotu byla v Kokoříně taková menší vichřice a strašně sněžilo. Přesto jsme se vydali přes údolí do hospody na protějším kopci. Cestou jsme potkali trampy a ti nám říkali, že údolí je plné divokých prasat. Takže jsme se docela zalekli. Ale chuť na vycházku a hospodu byla tak velká, že jsme to riskli. Cestou jsme štěkali a pískali a došli jsme bez újmy tam i zpátky. Jinak jsme celý den jen leželi, četli a spali. Na střídačku. Jen Ivan nestřídal, byl po tahu, tak jen spal. To mi připomnělo zážitek mojí rozvedené kamarádky, která měla milence a ten k ní chodil spát, protože doma ho žena nikdy nenechala si přes den lehnout. Pořád musel něco dělat. Ale jestli to teď vypadá, že když necháte svého muže přes den spát, tak si žádnou milou nenajde ... tak na to bych zase tak moc nesázela. :-)
Lucie, to já také ne. U mužů bych nesázela asi vůbec na nic. Je to jiný svět:-)
OdpovědětVymazatTo teda je. Občas svýmu muži závidím. On je metr nad realitou, naprosto happy. Problémy k němu nedojdou, ty se zabrzděj u mě. Krásnej život. :-)
OdpovědětVymazatHledal milenku za účelem kvalitního spánku... Tak s tím bych si otevřela i "byznys", chrupající partner jsem velmi kvalitní :o))
OdpovědětVymazatA firma by se mohla jmenovat "... a pak spolu spali a spali"
OdpovědětVymazat:-)
:o))) To beru! Ale mělo by pod tím být jasné vysvětlení o co jde, aby pak náhodou někdo nechtěl něco jiného...
OdpovědětVymazat