Šest dnů psací samoty/ Vesnický román






Dnes od rána slunce. Jenny chtivě chodí kolem mě a já jí říkám: Napíšu deset stran a pak jdeme. Napsala jsem deset stran a šly jsme. Velký okruh. Jenny si ho ještě zvětšila tím, že v lese chytila stopu, zapomněla na svoji nadváhu a artrózu, a běhala po skalách jako zamlada. No úplně ne, ale určitě si tak připadala. Při procházkách vesnicí zjistíte spoustu zajímavých věcí. Je tu víc lidí i přes týden, než jsem si myslela. Ale jsou zašití stejně jako já. S jedním sousedem - ochranářem přírody se občas potkávám v lese, pozdravíme se a každý si jdeme svou cestou. Asi tu oba hledáme to samé - klid a samotu. Pak máme jednu novou mladou sousedku, co tu bydlí nastálo a běhá s kočárkem a se psem. Opravdu běhá. I kolem nás po skále běží. Má speciální kočárek, asi dvouměsíční miminko a potkala jsem ji i za vichřice. Fascinuje mě a velmi ji obdivuju. Taky se jen pozdravíme a každá si jde/běží svou cestou. Na druhém konci vesnice si dnes jeden z chalupářů přivezl na otočku milenku. Maskoval to teda nakládáním jablek, ale na mě si nepřijde. Když píšete, tak vidíte. Jestli mají v chalupě taky čtyři stupně jako my po příjezdu, tak jim teda nezávidím. To musí strašně trvat, než se rozpálej.
Takhle já si tu žiju svůj vesnický román. Baví mě nemluvit. Denně mám jen pár hovorů z domova a cizích domovů, jinak ticho. Jenom pořád slyším svůj vnitřní hlas. Toho nevím, jak se zbavit. Ale to už je spíš otázka pro psychiatra.
P.S. Zápisky jsou průběžné poznámky k Ententýkům. Ještě jsem jich spoustu nepoužila. Tak si v nich dělám inventuru.

4 komentáře:

  1. Joj, to vypadá jako pravá pracovní idylka. Doufám, že manželky chalupářů z druhého konce nečtou:))

    OdpovědětVymazat
  2. Taky doufám, ale jsem diskrétní. Teda skoro. Člověk nikdy neví, kdy se mu to může vrátit. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Jaké pak jsou ty chyby českých matek? :-) Já ne a ne to rozluštit. Na...? N....? n.....? Nevím.

    OdpovědětVymazat
  4. Nejez (myšleno třeba písek), neskákej, nezakopni, nespadni, ne ... prostě samý negace. Stačí si sednout někam na pískoviště a slyšíte jen samý zákazy. Teda v Čechách. :-)

    OdpovědětVymazat