Sedm velkých panáků

- sice není můj rekord, ale když je vypijete během dvou hodin (14-16 hod), pak máte o krušné odpoledne, večer, noc, následné ráno (a nevím, kam až to dnes ještě může jít) o zábavu postaráno. O půlnoci si nedám ani novoroční přípitek. Původně jsme šli s dětmi přes les do hospody "na dva" (panáky), ale protože jsme u místních hostinských velmi oblíbení, točily se rundy dokola. Jakože na nový rok. Uf. Poslední kilometr zpět (celý do kopce a ve tmě) mě Ivan musel tlačit. Jinak bych lehla do listí. Naštěstí má můj muž rád, když je se mnou zábava a pořád jen nečučím do počítače. Ani jedna výčitka! Taky si nic nevyčítejte a hezky si to dnes užijte. Na žádnou bilanci se nevzmůžu, radši. Taky jsem Margit (z komentáře pod minulým článkem) slíbila, že se dnes zamyslím nad novoročními depresemi. Ani to nezvládnu, ale příště určitě. Na shledanou v příštím roce!



Žádné komentáře:

Okomentovat