I hroby mohou mít design/ Jaký byste si přáli vy?

 Deia je úžasné městečko v horách (jsme pořád na Mallorce), turisticky atraktivní, ale výletníci většinou zůstávají poblíž silnice a zapadnou do některé z mnoha stylových hospůdek s překrásným výhledem.
Do kláštera na kopci se nikomu moc šplhat nechce.
A to je škoda.



Klášter totiž obklopuje terasovitý hřbitov, který je velmi originální a designový, jak se dnes říká. Přitom nejde o nic jiného, než se zamyslet nad tím, jak má vypadat poslední památka na blízkého člověka. Není tu nic okázalého, spíš naopak. Nápisy vyvedené dětskou rukou nebo v keramických mini kachlích pozdravy zemřelému dědovi ... úžasné, lidské, přirozené. A ten výhled do kraje!







 Nejvíc mě nadchla deska čtyřicetiletého (zřejmě) kytaristy, kterému blízcí na ni nechali přivařit čudlík od zesilovače a zastrčili trsátko ...  


Oceňuju to moc a moc. Nesnáším (ne)kulturu pohřbívání v Čechách, hřbitovy a kolumbária vypadají spíš jako přecpané popelnice. Tomuto tématu už jsem se tu jednou věnovala (aspoň vidíte, že mi fakt leží na srdci). Koukni tady.
Já už mám vyhlídnuté místo v Kokořínském údolí, kde chci být rozprášena. A běda, jestli ne.
Zkontroluju si to!

6 komentářů:

  1. to je zajímavé. nutí mě to k zamyšlení...já ti ani nevím, jestli jsem fandou rozptylových louček či míst... a teda nepřemýšlela jsem o tom, jaký bych chtěla mít hrob, ale že chci mít rodiče (ale nechci, aby umřeli) u sebe! Takže kdybych někdy měla starou bílou kredenc, tak v ní bych chtěla mít modrobílou dozu a tam být se všema. A úplně ze všeho nejvíc bych chtěla, aby mě někdo upustil a já se zaprášila do každýho koutu toho domu. ale pořád bych tam byla zadupaná v mezírkách. No, docela ses trefila, toto téma je u nás bohužel aktuální. tak jdu přemýšlet o hrobě. Lepší než o smrti:-) A.

    OdpovědětVymazat
  2. Marek Eben chce být rozsypán u sedmé jamky na golfovým hřišti v KV. Má o tom veselou píseň. A tchýně mojí sestřenice, co zemřela náhle před 14 dny, si přála být rozsypaná na Ještědu. Ani obřad nechtěla, jen se v sobotu sešli její kamarádi a příznivci spolu v hospodě na panáka. Pryč z uplakanejch krematorií!

    OdpovědětVymazat
  3. Přispěju ještě jedním zádušním.... když před 14 dny zemřela babička - maminka mé maminky, tak můj otec napsal z babiččina mobilu mámě a její sestře, tedy pozůstalím dcerám toto: "Ahoj holky, tak už jsem tady s dědou a s Benem. Mám se tady už dobře, máma." Tak moje maminka hned pochopila odkud vítr vane, ale její sestra z toho měla málem infartk. Veselí pozůstalí:-)

    OdpovědětVymazat
  4. To je ale nádherný, miluju, když se takové situace chopí lidi po svém ...

    OdpovědětVymazat
  5. Lucie, děkuji za inspirativní odkaz! My svým přístupem k tomu všemu teď spíše vzbuzujeme nechápavé pohledy :-) a je mi to fuk. život s Majdou byl neobyčejný, tak ani teď to nebude jiné. Rádi si děláme věci po svém- tak i s náhrobkem se hodláme vyblbbnout - vždyť je to jednou za život, ne? ;-)

    ty vyfocené tady jsou super, ihned posílám Wlkovi :-) díky!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jasně, udělejte to tak, jak si myslíte, že by se to líbilo Majdě. Toho bych se držela. :-)

      Vymazat